Snaží se nahradit kávu, ale v některých aspektech se k ní blíží jen stěží. Vyrábí se z různých plodin – většinou obilnin – a všechny její varianty jsou bezkofeinové. Nejde přitom o žádnou novinku – kávoviny tu jsou s námi už několik stovek let. Pojďme objevit naše možnosti, když si chceme před spaním dopřát hrnek něčeho praženého, ale rádi bychom po tom usnuli.
Historické okénko
Alternativy kávy, které se zpracovávaly podobně v minulosti stejně jako dnes, se údajně vyskytovaly již ve starověku, a to v Egyptě a Mezopotámii. U nás se však začaly objevovat mnohem později, v dobách, kdy se na dovoz exotických produktů z kolonizovaných území čekalo dlouhé týdny a kvůli vyšším cenám si je nemohl dovolit každý. Už tehdy se u nás pila dodnes známá směs cikorka – pražený kořen čekanky obecné, větší rostliny, které se daří téměř ve všech podmínkách. Na popularitě výrazněji nabrala poprvé v Nizozemí a Belgii na sklonku 17. století.
Obliba náhražek kávy, často právě s výrazným podílem cikorky, klesala a stoupala dle závislosti na tom, zda si zrovna společnost procházela hospodářskou krizí či nikoli – nejkupovanější byla v časech obou světových válek a také v dobách socialismu. V českém prostředí se šířily i náhražky z oblinin, jako je žito, ječmen a slad. Krom těch byly v oblibě i směsi z řep a dalších cukernatých plodů.
Kávoviny u nás
První továrna na náhražku kávy u nás byla založena Ferdinandem Delormem roku 1800, a to v Lochkově u Prahy – a asi o 4 roky později ji přestěhovali na pražský Smíchov. V témže roce vznikl další závod na výrobu cikorky pod vedením Wilhelma Guntera z Hildesheimu – následující rok se spojil s dalšími výrobci a produkci značně rozšířili. V roce 1806 pak přibyla další továrna na cikorku pod dohledem Augustina Tschinkela, kterou později provozoval v Lovosicích. Později se přejmenovala na Deli, proslavila se hlavně stejnojmennými tyčinkami a dnes už kávoviny nevyrábí – značku odkoupilo Nestlé. Kdo taky jiný, že? K roku 1862 bylo v českých zemích registrováno hned 10 výrobců cikorky, o necelých 30 let později jejich počet vzrostl na dvojnásobek.
Přesuneme-li se do 20. století, nejznámější tehdy byla Pravá Franckova přísada ku kávě, které se zkráceně říkalo „franckovka“. Prodávala se v červených balíčcích tvaru oválu (obdobně jako výše uvedená Cikoria), případně ji nabízeli v hnědých krabičkách s názvem „Karo-Franck“. Známá byla také žitná káva značky Perola. Ve 30. letech vznikl i (později) národní podnik Kávoviny, který započal výrobu Vitakávy, Melty, Žitovky, Sladovky a Kara v Pardubicích.
O tom, že cikorka byla běžnou součástí každodenního života, svědčí třeba i epigram českého prozaika, humoristy a autora deklamovánek, Františka Jaromíra Rubeše:
Nač nám třeba Orientu, celé Arábie,
vždyť my máme Mochtín, vivat česká cikorie.
František Jaromír Rubeš
Ve druhé polovině 20. let bylo běžné podávat kávoviny ke snídani třeba i dětem (a dodnes se s touto nabídkou můžeme setkat třeba ve školních jídelnách). Často se připravují s mlékem a výrazně slazené. Ti největší gurmáni si v nich namáčí snídaňové pečivo.
Kávoviny dnes
Všechny níže uvedené produkty vyrábí podnik Kávoviny, ale alternativy kávy nabízí i mnoho dalších výrobců, např. již zmíněné Nestlé. Všechny tyto nápoje se připravují stejně, tedy jejich odměřením dle návodu a zalitím horkou vodou. Dle chuti se pak nápoje mohou doslazovat či dolít mlékem.
- MELTA je asi nejznámější českou kávovinu a máme ji tu teprve od 40. let minulého století. Vyrábí se z pražených kořenů čekanky obecné, cukrové řepy, praženého mletého žita a ječmene.
- CIKORKA se rovněž vyrábí z čekanky obecné – její kořen se upraží a rozdrtí. Cikorka je údajně nápomocná při problémech s močovými cestami a při zánětu ledvin, pomáhá při zácpě a podporuje trávení. Krom toho snižuje hladinu cukru v krvi – pokud si ji tedy nedosladíte.
- ŽITOVKA je, jak už název sám napovídá, z upraženého nemletého žita.
Následující kávoviny jsou v instantní formě. Jde tedy o jemný, ve vodě rozpustitelný prášek:
- ŠPALDOVÉ KAFE je tvořeno pšenicí špaldou, což je druh rozpadavé pšenice.
- KARO/CARO je vyráběno ze směsi ječmene, ječného sladu a opět zde nesmí chybět čenkanka a žito.
- VITAKÁVA obsahuje ječmen a oblíbený tandem – žito a čekanku.
Můžu to dát do kávovaru?
Jednou mi na mail přišel zajímavý dotaz, zda lze dát do moka konvičky Karo – případně zda by šlo stejný proces aplikovat i na espresso kávovar. Odpověď na to je prostá: nedává to smysl. Karo je instantní směs, která se při styku s vodou rozpustí, a tudíž nemá smysl sypat ji do filtrovacího zařízení, jakým je páka či moka konvička. V případě Melty to ovšem tolik nesmyslné není: upražené obiloviny a další plodiny nejsou rozpustné, ale lze z nich extrahovat potřebné chuťové složky – stejně jako u skutečné kávy. A zde už dává filtrovací zařízení smysl, protože nám po extrakci zbyde odpadový materiál v podobě puku nerozpustných látek.
Takže Meltu, Cikorku a Žitovku vyzkoušet můžete. Do moka konvičky na 100 mililitrů vody jsem vsypal 17 gramů Melty a nápoj připravil obdobně jako kávu. Výsledek byl mnohem chutnější než při pouhém zalití směsi vodou. Melta připravená přes moka konvičku byla krásně plná a chuťově zakulacená – podobně jako když připravíte na ní připravíte běžnou kávu.
A co vy? Dáváte si občas taky Meltu s mlékem, nebo jste zarytými fanoušky klasické kávy? 🙂
V roce 2017 jsem se zamiloval do výběrové kávy. Dva roky nato proto pod mým spoluvedením vznikl projekt Kávolog s baristickými kurzy, blogem a recenzemi. Nyní svoji vášeň pro kávu šířím pod Roast Different.
