Zelená káva putuje velké vzdálenosti, většinou lodní dopravou, k nám do Evropy. Pro spolehlivé překonání této dálky musí farmáři zabezpečit mnoho vstupů již na samotné farmě. Pokud by se tak nestalo, může se káva po cestě znehodnotit. Nejdříve se musí kávová zrna dostatečně usušit, doporučuje se vlhkost v rozmezí 10–12 %. Následně se zrna na farmě balí. Jaké jsou možnosti balení a co je pro zelenou kávu nejlepší? A co to znamená pro velkosklady nebo přímo pražírny?

Některé materiály slouží preventivně proti rozvoji plísní a zahnívání kávy. Skladování zelené kávy začíná již na farmě. Producenti zde balí kávu do pytlů nejrůznějších materiálů. Káva se tímto způsobem často dlouho skladuje, než se rozešle do pražíren po celém světě. Již během cesty, při přepravě lodí, jsou pytle vystaveny zátěžovému testu v podobě vysoké vzdušné vlhkosti. Cílem celého skladování a balení kávy je její uchování v co nejlepší kondici po co nejdelší dobu, ale ani to nejde do nekonečna. Volba vhodného obalového materiálu na transport však může proces ztráty kvality značně oddálit.

Jaké hlavní materiály se používají?

Pytlovina

Pytlovina patří k tradičním materiálům pytleů určených ke skladování zeleného zrna. Tento materiál se vyrábí z rostliny jutovníku. Navíc jde o recyklovatelný a biologicky odbouratelný materiál. Tato tkanina je odolná a cenově dostupná, zejména při srovnávání s high-tech řešeními. Obvykle to pro farmáře představuje první volbu v oblasti balení.

Pytlovina však nedokáže zelenou kávu ochránit před vlhkosti a únikem plynů. Zelené zrno tak není chráněno před okolním kyslíkem či vzdušnou vlhkostí. To může nakonec vést ke zhoršení kvality kávy a i případnému rozvoji plísní.

Tradiční varianta pytloviny navíc dokáže unést maximálně 60-70 kg kávy. Do “modernějších” plastových pytlů se vleze klidně i několik tun kávy.

• Mohlo by vás zajímat: Jak mohou pražírny podporovat cirkulární ekonomiku?

Plast

Plastové sáčky se pohybují ve velikostech od tradičních 60kg pytlů až po velké obalové vložky umístěné přímo do přepravních kontejnerů. Jde o levné varianty, které představují odolnější variantu při styku s kyslíkem a vlhkostí. Do značné míry představuje plast stále propustné varianty.

High-Barrier materiály

Oblíbeným stylem pytlů ke sladování zeleného zrna jsou speciální bariérové materiály, které vyvíjí například firma GrainPro. Tato technologie představuje vysoce voděodolný materiál, často podšitý pytlovinou. Toto řešení představuje dražší variantu než ostatní skladovací materiály, ale vyniká tvorbou bariéry mezi zelenou kávou, kyslíkem a vlhkostí. Představuje velmi efektivní řešení, co se skladování týče. Dodává se také v nejrůznějších velikostech, dokonce i ve velikosti kontejnerové vložky.

GrainPro nabízí nejrůznější varianty hermeticky uzavřených sáčků. I přesto, že je patrná nákladná počáteční investice, představuje řešení pro farmáře, kteří svoji kávu skladují po delší dobu. Nemusí tak mít obavy z její degradace.

Další značkou, která vyvinula ekologičtější řešení k tomuto stylu bariérového balení, je Savor Brands. Jejich systém Hermética jsou vyráběny z nylonu a EVOH. Tyto sáčky jsou recyklovány prostřednictvím programu PONO, který využívá použité kávové pytle na opětovné použití a zpracování.

Vakuum

Nejnákladnější ze všech zmíněných metod je přeprava zeleného zrna ve vakuu. Zelená káva se stále skladuje v plastových pytlech, ale veškerý kyslík je nahrazen vakuem. A právě skladování zelené kávy ve vakuu se často považuje za nejlepší variantu skladování. Vysoká cena ovšem v praxi znamená, že slouží k přepravě pouze mikro a nanolotů vysoce kvalitních výběrových káv, které tuto přepravu “zaplatí”.

Existuje mnoho způsobů, jak zelené zrno skladovat a zasílat. Preferovaný způsob se odvíjí od toho, jakou kávu farmáři posílají. Při přepravě kávových delikates může správné uložení zabránit jejich rychlé zkáze. Současně se však stále velké množství kávy zasílá v plastových pytlích, které představují cenově dostupnou variantu. A výběrová, ale i komerční káva bude nejspíše i nadále odesílána v klasických jutových pytlech na kávu.

Zdroj: Barista Magazine

Markéta Sladkovská

K výběrové kávě jsem se dostala kolem roku 2015. Zajímám se o udržitelnost a vnímám ji jako důležitou součást kávového průmyslu. V roce 2020 jsem si otevřela bezobalový obchod BEZz v Brně, kam mimo jiné vybírám lokální pražírny.