Udržateľnosť

Navštívili jsme místo, kde vznikají automatické kávovary De Jong DUKE. Dali si tam slušnou kávu, prošli se čistým provozem a prozkoumali, jestli to rodinná holandská firma myslí s udržitelností vážně. Přečtěte si, proč jsme se vrátili nadšení.

Certifikácia Bird Friendly chráni vtáčie biotopy na kávových plantážach. Vtáky tu opeľujú rastliny a prirodzene likvidujú škodcov, čo podporuje udržateľné farmárstvo. Cieľom programu je zvýšiť záujem o ekologickú kávu.

Mléko je důležitou potravinou, ale jeho průmyslová produkce čelí etickým problémům, jako jsou nevyhovující podmínky pro dojnice. Není tak na škodu hledat alternativy z ekologických farem či rostlinné náhražky.

Bird Friendly káva je certifikát zameraný na ekologické pestovanie kávy v tieni stromov s cieľom chrániť sťahovavé vtáky a podporovať biodiverzitu. Túto prísnu certifikáciu vyvinulo Smithsonian Migratory Bird Center.

Co kdyby odpad ze zpracování či přípravy kávy mohl mít nějaký účel? Tyto 4 značky ke kávovému odpadu přistupují jako ke hmotě a designují z něj stylové doplňky na obličej, na ruku, ale klidně i na strop nebo na polici.

Kavárny spojené s knihkupectvím či bezobalovým obchodem jsou rostoucím trendem. Příkladem je Kútik v Povážské Bystrici. Spojuje prodej výběrové kávy a potravin. Jak koncept funguje jsme se zeptali jeho provozovatelů.

TC znamená „tradiční káva“ – ta, která je běžně pěstovaná na farmách. Nově se objevuje také zkratka CC – buněčně kultivovaná káva vyrobená v laboratoři. CC snižuje environmentální dopady pěstování kávy a nabízí nové smyslové zážitky, ale zatím není legálně dostupná.

Odlesňování. Velké téma především posledního roku v rámci Evropské unie a kávy. Lesy kvůli rostoucí konzumní společnosti ubývají a je potřeba to nějak zastavit. Ale jak?

Evropské nařízení 2023/1115, účinné od 30. 12. 2024, má zabránit odlesňování při produkci sedmi komodit, včetně kávy. Podniky musí sledovat původ komodit a zajistit, že nepocházejí z odlesněných oblastí nebo odlesnění přímo nezpůsobují.

O tom, že je káva podstatnou ekonomickou komoditou, asi nemusím nikomu říkat. Od konce minulého století se její spotřeba téměř ztrojnásobila. Zvyšující se poptávka tak otevírá nové otázky – co budeme dělat?

Fairtrade obchodování přináší spravedlivé podmínky pro farmáře a pracovníky na kávových plantážích. Udržitelný slow-fashion světového obchodu mezi jižními zeměmi a Severem pomáhá budovat lepší budoucnost pro komunity v produkčních oblastech. Je fairtrade opravdu tak bezchybný? Měli bychom se v obchodech vyhýbat potravinám bez nálepky?

Ať už jste někdy pracovali v kavárně nebo ne, možná jste se zamysleli nad otázkou, dá se s použitými kávovými zrny ještě něco udělat? V kavárnách představuje použitá kávová sedlina vždy velkou část vzniklého odpadu. A protože jde o surovinu, která je mokrá, musí se většinou hledat lokální projekty a řešení tohoto problému. Protože na skládce tato surovina prostě a jednoduše nemá co dělat. Možností může být více, ať už je to využití menších kompostérů nebo přímo kompostérů elektrických, což představuje “konečné řešení” a vznik úrodného kompostu. Možná o trochu lepší variantou je přetvoření této suroviny na něco hodnotnějšího. Právě proto vznikají projekty jako je Kaffeeform. A co dokáží z použitého lógru vyrobit?

Dopady změny klimatu stále více pociťujeme po celém světě. Odpovědností podniků, ve všech odvětvích, by mělo být snížení svého dopadu na životní prostředí. V kávovém průmyslu došlo k přijetí takových opatření, jako je například odstranění jednorázových plastů. Dalším oblíbeným přístupem je získávání zeleného zrna z farem s certifikací. Řešení často poskytuje Rainforest Alliance.

Nová studie došla k závěru, že změny prostředí spojené se změnou klimatu a adaptací na klima mohou skutečně ovlivnit kvalitu kávy. Zjištění představuje důsledky pro spotřebitele, kteří preferují kávu vyšší kvality, ale také pro farmáře a všechny zapojené do kávového průmyslu.

Odhadem produkuje kávový průmysl více než 20 milionů tun odpadu ročně. Od dužiny zpracovaných třešní až po mokrou kávovou sedlinu, ale i hromady kelímků s sebou. Část tohoto odpadu se recykluje, ale drtivá většina končí na skládkách nebo si najde cestu do řek a oceánů. To má nejen dopad na životní prostředí, ale především to znamená, že jsou potřebné stále nové suroviny k výrobě nových produktů. Pražením kávy vzniká velké množství odpadu, od plev až po obaly kávových sáčků. S rostoucími obavami o udržitelnost v dodavatelském řetězci kávy však stále více výběrových pražíren začalo hledat způsoby, jak být více udržitelné. Cirkulární ekonomika může být odpověď.

V dnešní době marketingu a sociálních sítí je někdy doopravdy těžké odhalit, že ne vše je vždy tak, jak nám prezentují. Nacházíme se v době, kdy na nás reklama vykukuje všude a neustále nás někdo přesvědčuje o tom, že tuto věc si musíme za každou cenu koupit. Zatímco se objevuje daleko více jedinců, kteří tuto hru nadbytku hrát nechtějí, i marketing se tomuto přizpůsobil. Jsme přesvědčováni, že daná věc je přece ekologická a nás nemusí tento nákup “až tolik bolet”. Jinými slovy, vítejte ve světě s názvem greenwashing.

Promyté, naturální, honey metoda – existují různé způsoby zpracování kávových zrn, z nichž každý má schopnost dodávat zrnům výrazné chuťové vlastnosti. Nezbytné k odstranění dužiny a slizu při přípravě zrn na pražení, právě zpracování je zásadní na cestě kávy ze semene až po konečný nápoj.