Mléko, jedna ze základních potravin, velmi vysoko umístěná ve výživové pyramidě, je součástí každodenního života většiny z nás. Mléko je a vždycky bylo velmi kontroverzní a hojně diskutovanou potravinou. Dodává nám vápník, vitamíny a prospívá našemu zdraví. Vždyť mléko je tím úplně prvním, co mláďata savců v životě pozřou. Jak ale napadlo člověka pít mléko jiného savce?
Mléko nebo smrt hlady
Přesný důvod začátku konzumace mléka jiných savců člověkem už asi nezjistíme. Vědci se však domnívají, že lidé prostě potřebovali potravu a pití mléka byla lepší možnost, než trpět hladem či dokonce hlady zemřít.
Před 6 tisíci lety, když se mléko v lidském jídelníčku objevilo poprvé, ho nebyl žádný dospělý člověk schopen přijmout bez žaludečních křečí a nadýmání. V mléce se nachází mléčný cukr – laktóza, který je potřeba zpracovat. K tomu slouží enzym laktáza, který však člověk ztrácí v době, kdy matka mládě přestane kojit. Znamená to tedy, že všichni byli původně intolerantní vůči laktóze. Postupem času se v našich tělech vyvinula náhodná mutace a s ní alespoň částečná tolerance laktózy lidským organismem. Dnes je už téměř polovina lidské populace schopna mléko normálně pít.
Velkoprodukce současné doby
V roce 2021 dosáhla světová produkce mléka 931 milionů tun. Průmyslově upravované mléko ale často pochází ze značně neetického chovu zvířat. Prodej je však stále silně propagován, protože mléko a mléčné výrobky představují významný zisk pro potravinářský průmysl. Mlékárenský průmysl dokonce ovlivnil Ministerstvo zemědělství v USA tak moc, že americká vláda v minulosti silně doporučovala každému mléko pít. Tato vyhláška byla nejvýraznější od 50 let až do konce 90 let 20. století. V 90. letech vznikla kampaň „Got Milk?“, kterou dodnes považujeme za jednu z nejúspěšnějších reklamních kampaní v americké historii.
Nevyhovující prostředí plné nemocí
Teď si povíme něco o tom, jak to chodí v takových velkochovech dojnic. Moderní dojnice jsou vyšlechtěné k produkci obrovského množství mléka. Kráva musí každý rok porodit tele, aby se jí vytvářelo mléko 10 měsíců v roce. Většinou jsou uměle inseminovány. Po třech letech, když už nejsou schopny produkovat dostatek mléka, jsou poslány na porážku. Na jatka jedou i nemocné krávy. Přeprava může být dlouhá a pro zvíře velmi psychicky náročná. V přirozených podmínkách kráva může žít i přes 20 let. Na celém světě je přitom 270 milionů krav chováno pouze k produkci mléka. Jen v Česku je jich 360 tisíc. Krávy jsou ve velkochovech často nemocné nebo infikované, mnohdy kvůli špatným podmínkám. Častěji než u krav chovaných na pastvinách se u nich vyskytuje také mastidita – bolestivý zánět vemene.
V Česku je podle zákona stále povolené vazné ustájení dojnic. To znamená, že jsou některé krávy trvale přivázány za krk na laně nebo řetězu po celý svůj život. Nemohou se volně pohybovat, navazovat sociální kontakty, ani se otočit nebo podrbat. Většina dojnic je v Česku chována s „nulovou pastvou“. Bezpastevní systém se začíná používat stále více po celém světě. Kráva prostor a pastvu potřebuje, je to důležité pro fyzickou i psychickou pohodu zvířete.
Dojnice se krmí koncentrovanými krmivy, která jsou pro býložravce nepřirozené, což u nich vyvolává acidózu. Ta se projevuje průjmem a poškozením paznehtů, takže krávy často kulhají. V USA jsou dojnicím podávány růstové hormony ke zvýšení nádoje. Jiskrou naděje jsou ekologické chovy, které krmí krávy stravou s vyšším obsahem vlákniny a dopřávají přístup na pastvinu alespoň v pastevním období.
Mlékárenský průmysl přináší významné výhody z hlediska výživy a ekonomiky, čelí však etickým problémům spojeným s chovem dojnic. Masivní produkce mléka často vede k nevyhovujícím životním podmínkám pro zvířata, která jsou vystavena stresu, nemocem a fyzické i psychické nepohodě. Je proto důležité zvyšovat povědomí o možnostech koupi mléka a jiných živočišných výrobků z menších, zvířatům lépe vyhovujících farem a o velkém výběru alternativních rostlinných mlék, která v dnešní době můžeme koupit.
Zdroj náhledového obrázku: www.shutterstock.com