Pěstování kávy je stále nákladnější. Důvodem je především změna klimatu, která ve více oblastech pěstitelům znepříjemňuje život. To se promítá i na cenách kávy exportované do Evropy či Ameriky. Aby toho nebylo málo, Evropská unie má v plánu přijít s novým nařízením, které by výrazně omezovalo dovoz kávy a jiných surovin ze zemí třetího světa.
Zákon proti odlesňování
Už v roce 2022 přijala Evropská komise návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků. Proces přijetí směrnice byl dokončen letos, když Evropská unie schválila potřebnou politickou dohodu. Nová pravidla mají zařídit udržitelné a odpovědné chování podniků na globální úrovni.
Součástí nových nařízení je Zákon proti odlesňování. Evropské firmy, které chtějí prodávat na společném trhu, mají povinnost dokázat, že jejich výrobky k odlesňování nepřispívají. To konkrétněji znamená, že firmy musí sledovat svůj dodavatelský řetězec až ke sklizni. Přijde-li se na to, že kvůli těmto plodinám byl vykácený les či prales, dostane firma pokutu.
Co na to Greenpeace?
Ekologické organizace zákon podporují, zároveň však varují před jeho nedostatky. „Je to velký průlom pro lesy a pro lidi, kteří se postavili na jejich ochranu. Je jisté, že tento zákon umlčí mnohé motorové pily v pralesech a zastaví společnosti, které profitují z odlesňování,“ uvedl Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Freidinger však kromě vyzdvihování pozitiv varuje před nedostatky zákona: „Vlády EU poskytují chabou ochranu právům původních obyvatel, kteří za ochranu přírody často platí vlastní krví.“ Říká, že Evropská unie musí kromě zábrany přístupu na trh společnostem, které ničí přírodu, také zamezit jejich získávání úvěrů od evropských bank.
Zákon tedy zavazuje firmy na evropském trhu ke kontrole dodavatelských řetězců a zamezí získávání plodin z odlesňovaných oblastí. Nezahrnuje však lidská práva původních obyvatel ani spolupráci firem s finančními institucemi.
Evropský parlament a Rada EU se o přijetí zákona o odlesňování předběžně dohodli v prosinci 2022 a zákon byl oficiálně schválen roku 2023. Nová pravidla, která přináší Zákon o odlesňování, platí nejen pro kávu, ale také pro skot, kakao, palmový olej, sóju, dřevo, kaučuk, dřevěné uhlí a výrobky z tištěného papíru. Od prvního návrhu zákona probíhaly četné diskuze o jeho nedostatcích a tisková zpráva z 19. dubna 2023 uvádí, že výrobci a dodavatelé budou muset brát ohled i na lidská práva a na práva původních obyvatel.
Co je odlesňování a proč mu musíme zamezit?
V letech 1990 až 2020 bylo na světě odlesněno území větší, než je Evropská unie (přibližně 420 milionů hektarů lesa). Evropští spotřebitelé jsou zodpovědní za přibližně 10 % z těchto ztrát. Evropský parlament přijal vůbec první zákon, který chce zastavit odlesňování.
Odlesňování je ničení lesů pro využití půdy k jiným účelům. Druhý proces, který jde ruku v ruce s ničením lesů, je jejich degradace. Při ní lesy postupně ztrácí schopnost produkovat dřevo a zachovávat a podporovat biologickou rozmanitost. S těmito jevy se potýká hlavně Jižní Amerika v povodí Amazonie, Kongo ve střední Africe a státy jihovýchodní Asie.
Proč lesy ubývají?
Úbytek lesů je způsoben především lidskou činností. Recenzovaná studie z Číny, zveřejněná v předním vědeckém časopise Science, uvádí, že příčinou odlesňování je z více než 90 % průmyslové zemědělství. Vypálený les či prales poskytne pěstitelům ornou půdu. Největší problém, co se týče pěstování na uměle získané půdě v důsledku odlesňování, je palma olejná a sója. Obrovský podíl na odlesňování má také pastva dobytka. I urbanizace, rozvoj měst a infrastruktury představují příčinu celosvětového odlesňování. Do této kategorie patří třeba výstavba a rozšiřování silnic. Mezi mnoho dalších důvodů patří nadměrné využívání zdrojů dřeva a samozřejmě změna klimatu.
- Mohlo by vás zajímat: Cejlon, kávová velmoc, kterou si s kávou úplně nespojujeme
Dopad zákona na kávový průmysl
Evropská komise provedla posouzení dopadů ztráty lesů a vyhodnotila hlavní produkty, které se do EU dováží z odlesněné půdy. Na prvním místě je se 34 % palmový olej, následuje sója (32,8 %), dřevo (8,6 %), kakao (7,5 %) a káva, která je se svými 7 % až na pátém místě v žebříčku nepřátel lesů.
Od června roku 2023, kdy nový právní předpis ohledně odlesňování vešel v platnost, vznikla pro všechny farmáře, dovážející zboží do EU, povinnost prokázat do roku 2025, že nevyužívá půdu, na které se do roku 2020 nacházel les.
Znamená to tedy, že pražírna musí tento fakt doložit o každém z pěstitelů, od kterého bere kávová zrna. Podle Giuseppe Lavazzy představuje nové nařízení obrovskou byrokratickou zátěž, kterou farmáři z chudších zemí nedokážou zvládnout. Pokuty pro firmy a obchodníky za nedodržení nových pravidel budou dosahovat 4 % jejich celkového ročního obratu v EU, což je například pro společnost Lavazza něco kolem 120 milionů eur.
Problém malých pěstitelů
Situace se komplikuje především pro malé kávové a jiné producenty. Evropští kontroloři budou totiž od každého z nich požadovat přesné souřadnice jejich farmy pro vyplnění celního řízení. U malých pěstitelů kávy se však farmy průběžně proměňují, takže se tyto údaje každou sezónu mění. Často se také děje, že velká farma zpracovává kávu z několika menších farem, které k další práci s kávovými zrny nemají potřebné zázemí. Přesné vytyčení GPS souřadnic je v takovém případě velmi obtížné. K tomu se pro CZECHCRUNCH vyjádřil zakladatel české pražírny Doubleshot Jaroslav Tuček: „My jako odběratel při celním řízení udáváme u každé kávy přesné geografické souřadnice farmy, ze které káva pochází, a prohlašujeme, že nebyl na tomto území vykácen původní les. Za své farmáře v klidu ručit můžeme, protože jejich farmy navštěvujeme, známe je a důvěřujeme jim. Jak to ale může čestně prohlásit někdo, kdo s nimi nemá tak blízký vztah, to netuším.“
Z jeho vyjádření jasně plyne, že budoucnost kávového průmyslu se opravdu odráží v udržitelnosti a v blízkém vztahu farma-odběratel. Stále více kaváren a pražíren se tímto směrem ubírá a staví svou identitu na zodpovědném spravedlivém obchodu.
Co to znamená pro nás?
Kvůli novým nařízením by mohla cena kávy vzrůst až o desítky procent. Cenový nárůst se pravděpodobně bude týkat i jiných komodit, třeba kakaových bobů. Pěstování kávy se komplikuje už skrz alarmující změnu klimatu.
Zákaz produktů, které neprojdou kontrolou odlesňovacího zákona, může vést k nedostatku zboží na trhu. Pro spotřebitele kávy to znamená, že už velmi brzy možná za své cappuccino zaplatí mnohem víc. Zvýšení cen kávových nápojů v kavárnách také může vést ke snížení jejich návštěvnosti a propadu výdělku podniků.