Veronika Adamová

Lewis Soulier, head barista berlínské kavárny She Said, je queer a trans. Díky své práci našel bezpečné prostředí, kde může být sám sebou. Přečtěte si rozhovor o jeho kávové cestě i práci za kávovarem. 

Mléko je důležitou potravinou, ale jeho průmyslová produkce čelí etickým problémům, jako jsou nevyhovující podmínky pro dojnice. Není tak na škodu hledat alternativy z ekologických farem či rostlinné náhražky.

Helena Oliviero, vítězka kávových soutěží, školitelka a Q-Graderka, sdílí svou cestu ke kávě, která začala brigádou v Toskánsku. Po pobytu v UK a absolvování kurzu v Itálii se stala špičkovou odbornicí na kávu a svým nadšením inspiruje další baristy.

V Albánii je káva každodenním rituálem. Kávová kultura se zde mění, avšak robusta je stále dominantou. Některé kavárny v Tiraně nabízejí arabiku a progresivní přístup, což přitahuje turisty i místní zvědavce ke zkoušení nových chutí.

Odlesňování. Velké téma především posledního roku v rámci Evropské unie a kávy. Lesy kvůli rostoucí konzumní společnosti ubývají a je potřeba to nějak zastavit. Ale jak?

Na začátku léta jsem se podívala do nádherných Helsinek. Kromě toho, že jde podle průzkumů o jedno z nejšťastnějších měst na světě je tu také spousta kaváren. Jak se v nich vyznat? Připojte se ke mně na „matka kahviloiden läpi“ – cestu po kavárnách.

O tom, že je káva podstatnou ekonomickou komoditou, asi nemusím nikomu říkat. Od konce minulého století se její spotřeba téměř ztrojnásobila. Zvyšující se poptávka tak otevírá nové otázky – co budeme dělat?

Fairtrade obchodování přináší spravedlivé podmínky pro farmáře a pracovníky na kávových plantážích. Udržitelný slow-fashion světového obchodu mezi jižními zeměmi a Severem pomáhá budovat lepší budoucnost pro komunity v produkčních oblastech. Je fairtrade opravdu tak bezchybný? Měli bychom se v obchodech vyhýbat potravinám bez nálepky?

V 17. století zažívala káva těžké časy. Trvalo spoustu let, než se dostala na trh a začaly vznikat první kavárny. Obchodníci s vínem a jinými nápoji se dlouho báli konkurence, kterou by pro ně tento kofeinový zázrak mohl znamenat. Káva byla dokonce označována za nápoj Satana a mnozí tvrdili, že by měla být zakázána.

Barcelona, hlavní město Katalánska, je známé bohatou kulturou, uměním a především Gaudího architekturou. V zákoutích malebných uliček se však ukrývá další poklad: desítky kaváren s výběrovou kávou. Mně kromě vynikajících batch brew mile překvapili hlavně ochotní a vstřícní baristé a baristky s úžasným temperamentem. Na každém z nich bylo znát, že je jejich práce vážně baví.

Kafe jako nakopávač po probdělé noci, ovesné latte v termohrníčku, káva jako element socializace… je všude. Všude! Ve světě filmů a seriálů se postava s kelímkem kávy v ruce zobrazuje snad stejně často jako s cigaretou v puse. Jakou roli tomuto zázračnému nápoji přikládají režiséři?