Nařízení EU proti odlesňování aneb káva pod drobnohledem

Jednou z nejdiskutovanějších situací v kávovém světě roku 2024 je bezpochyby – minimálně tedy u importérů a pražičů – nové nařízení Evropského parlamentu, které má zmírňovat či zcela zabraňovat odlesňování v zemích, v nichž se pěstuje naše oblíbená komodita – káva. Citelné to bylo i na letošním World of Coffee v Kodani, kde se vedle stánků pražíren a importérů nacházely také stánky projektů, které se zabývají satelitním snímkováním země. O co přesně nařízení jde a jak bude fungovat v Česku?

O jaké nařízení jde?

Jedná se o nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010. Uf. Dlouhý název. Jeho cílem je hlídání míry odlesňování při získávání komodit do Evropské unie. Jak jistě tušíte, v oblastech, kde se pěstuje káva (také skloňované jako třetí země), dochází velmi často k hromadnému kácení lesů – ať už je na vině těžba dřeva nebo zkrátka úprava lesní půdy na zemědělskou. Konkrétně v druhém případě dochází až k 50% odlesňování a mnohdy jsou tato procenta radikálně vyšší, což činí pro ekosystém planety značný problém. A přesně ten se Evropská unie snaží zpomalit již zmíněným nařízením.

Toto nařízení vejde v platnost na konci letošního roku, konkrétně 30. 12. 2024. Je tedy na čase začít se na tuto další byrokratickou zátěž připravovat.

O jaké komodity jde?

Na seznamu nařízení je sedm komodit a na ně navazujících výrobků:

• skot
• kakao
• káva
• kaučuk
• dřevo
• palma olejná
• sója

Důležité je, že se nehledí na to, zda byla komodita vyprodukována v Evropské unii nebo mimo ni – z obliga tedy nejsou ani experimentální pěstitelé kávy na území Česka. Nehledí se ani na to, zda byla komodita již dříve uvedena na trh EU či nikoli.

Koho by nařízení mělo zajímat?

Ideálně všechny, koho se káva týká, protože jde o nástroj, který je zamýšlen za dobrým účelem. Zda bude funkční, to už je jen otázka budoucnosti a toho, jak velký smysl celý projekt bude mít. Z právního hlediska se povinně týká všech větších podniků (mikropodniky a malé podniky jsou zatím v suchu, ty to čeká až o půl roku později, tedy od 30. 6. 2025). Správní orgán tohoto nařízení však nedoporučuje odkládat povinnosti ani v případě malých podnikatelů až na léto. Naopak radí, aby se na nařízení připravili předem.

Obecně platí, že se nařízení týká těch hospodářských subjektů, které v rámci své obchodní činnosti importují na trh Evropské unie sedm výše uvedených komodit včetně kávy, nebo s nimi jakkoli dále obchodují (komoditu zpracovávají, vyváží, prodávají, darují atd.). Všechny články dodavatelského řetězce také nesou odpovědnost za případné porušení tohoto nařízení. Koupíte-li tedy jako pražič kávu od importéra, ke které nemáte potřebné informace, měli byste si je dozjišťovat. A co vlastně musíte ke komoditě evidovat?

Prohlášení o náležité péči

Evropská komise aktuálně programuje informační systém EU. Ostré spuštění se očekává v prosinci 2024. Tento systém bude určen k administraci prohlášení o náležité péči. Podle dozorového orgánu je však pravděpodobné, že nastane nějaké technické zpoždění.

Co vlastně znamená „prohlášení o náležité péči“? Jedná se o shromáždění veškerých informací podle článku 9 v příslušném nařízení. Skládá se např. z informací jako je popis a název komodity, časový rozsah výroby (v případě kávy tedy nejspíše jejího zpracování), množství, země produkce, geolokalizace*, kdo komu komoditu dodal, zda byla vyprodukována v souladu s legislativou v zemi původu a zda nezpůsobuje odlesňování.

*(Geolokalizací se rozumí zeměpisná poloha pozemku popsaná souřadnicemi zeměpisné šířky a délky a používající nejméně šest desetinných míst v systému WGS84, který běžně využívá GPS nebo Google Mapy. Využít také lze data z dálkového průzkumu Země – tedy satelitní snímkování, letecké snímky apod., případně i fotografie plantáže s připojenými geolokacemi a časovými údaji pořízení snímku.)

Dle článku 10 příslušného nařízení je pak nutno shromážděné informace ověřit a analyzovat. Z analýzy by mělo vyplynout, zda existuje nějaké důvodné riziko, že by mohla být komodita nevyhovující. Ideálním výsledkem je samozřejmě informace, že se produkce komodity vůbec na odlesňování nepodílí. V případě, že jsou rizika nezanedbatelná, je nutné toto riziko zmírnit do takové míry, v jaké už zanedbatelné bude. Jak tohle bude probíhat v praxi ovšem zatím nikdo netuší. Je také nutné dokumentovat rozhodnutí subjektu o postupech a opatřeních ke zmírnění rizik a alespoň jednou ročně tyto skutečnosti přezkoumat a aktualizovat. Pokud hospodářský subjekt nemůže shromáždit požadované informace nebo zjistí vyšší než zanedbatelné riziko a není schopen ho zmírnit na zanedbatelnou úroveň, musí upustit od uvedení komodity na trh.

Prohlášení o náležité péči se nahrává v písemné podobě do informačního systému a záznam je nutno uchovávat po dobu pěti let ode dne předložení. Informační systém po odevzdání prohlášení vygeneruje referenční číslo, které se k němu pojí a které je třeba dát k dispozici dalším obchodním partnerům, kteří danou komoditu odkupují.

Příslušné orgány a kontroly

Hlavním příslušným kontrolním orgánem by měl být podle všech údajů Národní lesnický institut. S tím však na převedení nařízení do praxe spolupracují další subjekty – Česká obchodní inspekce, Krajská hygienická stanice, Česká inspekce životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Generální ředitelství cel, Celní úřady a další. I přes rozsáhlé zapojení všech různých výkonných složek tu však je problém: nejsou lidé, kteří by prohlášení o náležité péči kontrolovali. Tuto funkci si momentálně přehazují jako horký brambor mezi jednotlivými rezorty a pravděpodobně se bude řešit na Vládě, kdo tuto náplň práce dostane. Ví se jen to, že na to nebude žádný nový orgán a využije se některý z existujících orgánů.

Evropská komise navíc momentálně dodělává webové stránky, které snímkování a záznam odlesňování ve světě budou snímkovat a analyzovat. To by mělo značně usnadnit práci všem subjektům, kterých se nařízení týká. Webová stránka má trochu orwellovský název – „Středisko EU pro sledování“ (v angličtině přívětivější „EU Observatory“). Budou zde k dispozici mapové podklady s barevnou škálou, která symbolizuje úbytek lesního porostu (znázorněny fialovou barvou). Vyhodnocovat budou vždy jeden km2, který bude v podobě jednobarevného pixelu, což také není zrovna optimální.

O tom, jak realizace nařízení dopadne v praxi, rozhodnou následující měsíce.

Zdroj informací: Ústav zemědělské ekonomiky a informací. „Záznam semináře k aktuálním informacím a implementaci nařízení EU proti odlesňování (26. 6. 2024)“. YouTube, 3. 7. 2024. Dostupné zde.

Zdroj obrázků: Canva