Přemýšleli jste někdy o tom, jaká je budoucnost kávového průmyslu? A můžeme odpověď na tuto otázku hledat ve vědě? Francouzská společnost CIRAD si myslí, že odpověď zná a jejich více než 10letý výzkum hledá odpověď v agrolesnictví. Výzkum se tak zaměřil na hledání účinnějších pěstebních postupů, ale také na objevování nových odrůd kávovníku.
Společnost CIRAD se již více jak 80 let zaměřuje na technická řešení, znalosti a podporu inovací v oblasti rostlinné a živočišné výroby v oblasti lesnictví v tropických zemích.
Projekt BREEDCAFS
Projekt BREEDCAFS probíhal čtyři roky ve Vietnamu, Kamerunu, Nicaragui a v několika evropských organizacích. Hlavním cílem je adaptování kávových plantáží do systému agrolesnictví. Podle Českého spolku pro agrolesnictví představuje systém hospodaření na lesnické nebo zemědělské půdě vhodnou kombinaci pěstování dřevin s jinou zemědělskou produkcí. Tento prvek nabízí výhody v oblasti kvality půdy, vodní i větrné eroze, ale také biodiverzity.
Projekt se tak snaží o lepší udržitelnost a odolnost ke změnám klimatu. Výsledek výzkumu by měl představovat nový koncept vysoce kvalitní kávy, která je transparentní, pěstovaná v systému agrolesnictví, uhlíkově neutrální a zajišťuje spravedlivé ohodnocení pro pěstitele.
Nové hybridy arabiky
Více než dvacet let se CIRAD a ECOM snaží o objevení nových výkonných hybridů arabiky, které by měly být odolné vůči klimatickým změnám. Tyto odrůdy se mohou následně používat na malých farmách, které pěstují kávovníky v systému agrolesnictví. Výsledky napovídají, že nové hybridy jsou o 10–20 % více produktivní než klasické odrůdy. Odolnost zároveň umožňuje snižování vstupních materiálů, jako jsou například pesticidy. Zároveň slibují i lepší chuť.
Jednu z hrozeb dalšího pěstování kávy představuje bezpochyby klimatická změna. Problémem je genetická podobnost jednotlivých odrůd arabiky, které často rostou na přímém slunci a jsou tak vystavené oteplování a chorobám, které se změnou klimatu souvisejí. Výzkumníci CIRADU se domnívají, že růst keřů v podrostu jiných stromů může být tím nejlepším řešením pro adaptaci na změny klimatu.
Výzkum vedle více než 100 kávových farem na Kostarice, ve Vietnamu, Kamerunu a Nikaragui probíhal také zkoumáním adaptace kávovníku v prostředí skleníků v Nizozemí, Francii a Portugalsku. Zkoumaly se hodnoty jako vysoké teploty, sucho, stín, nadměrná hladina oxidu uhličitého v atmosféře, ale také například špatná výživa dusíkem. Výsledky sloužily k vytvoření detailních charakteristik hybridů F1 generace nazvaných Starmaya, CentroAmericano, Evaluna and Mundo Maya.
- Přečtěte si také: Vše začíná u osiva, ale kde ho vzít?
Výhled do budoucna mají vědci jasný. Pokud se podaří tyto hybridy rychle rozvinout, vzroste plocha osázená kávovníky v agrolesnických systémech. Plocha by se tak během příští dekády mohla rozšířit o 30–40 %.
Důležitým faktorem je také chuť
Projektu BREEDCAFS se podařilo odhalit zatím nevyužitý genofond divokých odrůd. Tyto poznatky by se mohly dále využít při šlechtění Arabiky. U F1 hybridů vyšlechtěných od etiopských rodičů se prokázala kvalita chuti. Největší rozdíly v kvalitě šálku byly pak pozorovány v závislosti na nadmořské výšce, kde je káva pěstována. Tyto informace představují důležité poznatky pro nové šlechtitelské operace se zaměřením na chuťové profily.
Zároveň projekt usnadňuje šlechtitelské strategie a lze jej přenést na jiné druhy ovocných stromů. Informace z tohoto výzkumu tak možná najdou uplatnění i v dalších pěstitelských otázkách
Zdroj: CIRAD
K výběrové kávě jsem se dostala kolem roku 2015. Zajímám se o udržitelnost a vnímám ji jako důležitou součást kávového průmyslu. V roce 2020 jsem si otevřela bezobalový obchod BEZz v Brně, kam mimo jiné vybírám lokální pražírny.
