Na dobré věci je někdy nutné si trochu počkat. Tak jsme to měli i s pražským svátkem kávy, který se loni uskutečnit nemohl. Letos to ale vyšlo, a tak jsme se v sobotu 23.10. mohli potkat v pražské tržnici v Holešovicích. Organizátorů jsem se neptala, ale řekla bych, že do poslední chvíle nevěděli, jestli se festival uskuteční. Celé září se konaly kávové eventy jak na běžícím pásu, snahou všech bylo stihnout je co nejdřív. Konec října byl v ale nedohlednu a přinášel velkou nejistotu. Bude se opakovat situace z loňského roku? Nebo se budeme moci dále setkávat na kvalitních akcích a u super kávy?

Možná i proto letos organizátoři zvolili drobné změny. Místo tradičních dvou dnů se program musel vměstnat pouze do jednoho. Zato ale přibyl doprovodný program, který probíhal během celého týdne před festivalem v zapojených kavárnách. O omezení kapacity jsme se dozvěděli i tak, že už týden před akcí (nebo i dřív) byly všechny vstupenky beznadějně vyprodané.

Letos navíc termín festivalu kolidoval s HOSTem v Miláně. Zejména kávoví profesionálové si tak museli rozmyslet, které akci dají přednost. Ale ti, kteří nejeli do Milána, mohli zůstat v obraze díky našemu magazínu a mohli sledovat naše reprezentanty na světových soutěžích alespoň na dálku.

Co je Prague Coffee Festival?

Prague Coffee Festival poprvé proběhl v roce 2012. Loni byla nečekaná, nechtěná pauza a letošní ročník byl tedy devátý. Jak uvádí na svých stránkách přímo organizátoři:

Prague Coffee Festival vznikl s myšlenkou podpořit českou kávovou kulturu a umožnit setkání těch, které káva zajímá. Ať již jde o profesionální baristy, kavárníky, ty kteří s kávou teprve začínají i ty, kteří se s kávou již seznámili, ale chtějí se o ní dozvídat čím dál tím víc a poznat ji ve všech jejích chutích, vůních a podobách.

Jaký byl doprovodný program na zapojených místech?

V průběhu celého předfestivalového týdne jste si mohli zajít na řadu akcí. Na řadě míst probíhaly cuppingy káv, prohlídky pražíren, přednášky a workshopy. Někteří si na celý týden připravili speciální menu nebo novou výstavu. Někdy jste mohli přijít na poslední chvíli, ale na některé eventy jste se museli registrovat (a třeba jste se nedostali tak, jako já. Nevadí, příště).

A protože toto byla v rámci PCF úplná novinka, zeptali jsme se na feedback i organizátora festivalu Daniela Kolského.

Jak hodnotíte nově přidaný doprovodný program před samotným PCF, měly eventy očekávanou odezvu? Proč jste se k tomuto kroku vlastně odhodlali?

„Festival se loni kvůli covidu nepodařilo vůbec uspořádat a i letošní festival se podařilo uspořádat ve velké nejistotě. Z hlediska programu jsme letos chtěli zapojit více partnerů a především pozvat návštěvníky do konkrétních podniků a pražíren. Eventy tedy měli rozdílenou odezvu a rozhodně byli cíleny i na odlišné cílové skupiny. Vždy akce potřebují určitý vývoj a jsme si jistí, že se postupně podaří, že právě tyto programy budou nejzajímavější částí festivalu.“

Plánujete koncept udržet i v dalších letech?

Plánujeme vyhodnotit letošní ročník a to i díky zpětné vazbě, kterou zjišťujeme po každém ročníku. Na základě toho pak vytváříme strukturu programu na příští rok. Zároveň letošní ročník byl jiný právě i z důvodu dopadů covidu, který stále vybalancováváme.

Daniel Kolský

Kde se co dalo vypít a ochutnat

Kávové akce mívají nejrůznější formáty. Prague Coffee Festival zvolil verzi v ceně vstupenky kávy zdarma, takže se vždy musíte připravit na pořádnou dávku kofeinu. Zapojené pražírny a kavárny navíc nemají na festivalu své stánky tak, jak byste možná očekávali. Podle programového rozpisu se všichni střídají na tzv. ESPRESSO BARech a BREW BARech. Takže si musíte trochu pohlídat, kdy se kdo prezentuje, aby vám nic neuniklo.

Tento systém rotací během festivalu možná není tím nejšťastnějším, ale vede minimálně k tomu, že se každý snaží přidělený čas využít na maximum. Dvě hodiny na baru si prezentující opravdu užívají a dělají rok od roku větší show. Někteří rozdávají "psaníčka" s Geishou, jiní se oblékají do tematických stejnokrojů, anebo se snaží svou kávu odprezentovat co nejkreativněji. Takže atmosféra festivalu je opravdu unikátní.

Jeden drobný detail, kterým se PCF zapojuje do zelenější spotřeby – u vstupu jste si mohli zapůjčit festivalový hrneček za drobnou zálohu 50 Kč. Pak už jste si u jednotlivých barů nechávali nalévat do něj. Pokud jste se navíc rozhodli hrneček nevracet, zůstane vám hezká vzpomínka s logem PCF (a za rok si ho třeba můžete donést znovu). V tomto ohledu mysleli organizátoři i na takovou drobnost, jako oplachování – na dvoře byly vedle toalet umyvadla na oplach hrnečků. Možná by bylo příště ještě lepší, kdyby tyto hrnečky nebo jiné zálohované kelímky měli i stánkaři. Možná na tom byl někdo jako já a u vstupu na hrneček zapomněl a pak už se mu nechtělo vracet.

Diskutovalo se a bylo to zajímavé

Přednáškový program začal hned dopoledne v sousední hale číslo 40 a pokud si pamatuji (ano, bohužel jsem na první dvě nedoběhla kvůli zpoždění vlaku), tak sál byl stále plný. Kromě úvodní přednášky Daniela Kolského z coffee embasy (organizátoři PCF) byl program spíše diskuzní.

A o všechny diskuze byl velký zájem, dokonce i v pozdějších festivalových hodinách byly židle v sále téměř plně obsazené. Témata na programu byla spíše orientační, diskuze se vyvíjely organicky podle pozvaných hostů. Díky nim se lidé dobře bavili nebo se dozvěděli nové zajímavé informace. Nebo obojí. A pak už se zase všichni vraceli k ochutnávání kávy.

Hlad po setkávání, novinkách a informacích se určitě nezmenší. Věřím, že celá festivalová sekce věnovaná diskuzím a přednáškám má velký potenciál a dá se v příštích letech rozvíjet ještě více.

Workshopy, ochutnávky a další program

Přiznávám, všechno jsem opravdu nestihla. Ale to vůbec nevadí. Protože čím bohatší program, tím více lidí se do jeho jednotlivých částí zapojí. V průběhu dne jsem si ale všimla dění na stage v zadní části haly. Účastníci si tam mohli vyzkoušet latte art nebo se podívat na vysvětlení přípravy espressa od odborníků. I do bočního sálu jsem nakoukla, tam jste se mohli naučit něco o domácích přípravách kávy nebo se zúčastnit sensorického workshopu. Docela mě mrzí, že jsem nestihla ten druhý, protože vypadal zajímavě. Pokud se bude opakovat i příští rok, určitě si ho pohlídám.

Součástí snad všech kávových akcí bývají i oblíbené cuppingy. Účastníci tak mívají možnost ochutnat na jednom místě kávy z různých pražíren nebo kaváren. Letos ale organizátoři PCF zvolili z hygienických důvodů raději jinou strategii a zavedli speciální brew bary, kde jste si mohli ochutnat kávy z různých pražíren. Byla to super možnost hlavně pro ty, kteří třeba někoho nestihli na brew barech. Jedinou nevýhodou bylo špatné označení. Příště bych klidně udělala ceduli pořádně výraznou a viditelnou, protože tento speciální "brew bar" skoro zanikl.

Když po kávě přijde hlad

I na jídlo se myslelo. Jak by taky ne, po kávě vytráví. Na festivalovém náměstí jste si mohli koupit sladké i slané, menší i větší občerstvení. Takže každý si mohl vybrat. Nejlepší bylo vybrat si na občerstvení dobu mimo oběd a mimo ukončení přednášek ve vedlejší hale. To byly fronty menší a míst na sezení více.

Kdo si nevybral v rámci festivalového občerstvení, zabrousil do některé z restaurací přímo v tržnici. Hlavně legendární "Phóčkárna" praskala ve švech. Lokalita konání festivalu je každopádně velké plus. Na holešovské tržnici se nám líbí, je dobře dostupná a návštěvníci mohou účast na festivalu spojit s řadou další zábavy, kterých zde rok od roku přibývá.

Bude kafe? Kafe bude!

Doufáme, že tento festival bude i příští rok a také ten přespříští a ten následující a tak dále a tak dále. Protože kávové akce nás baví. Ale jak to vidí organizátoři? Je takový festival výdělečný business nebo spíš hobby, které musíte dotovat? I na tuto otázku nám odpověděl Daniel Kolský.

Je festival ztrátový nebo se podařilo překročit zlomový bod a už si na sebe i vydělá?

„Cílem není udělat výrazně ziskovou akci, ale především udržitelnou. Z tohoto pohledu je klíčovou otázkou jak dlouhodobě udržet tým lidí, kteří jsou schopni festival organizovat a zároveň jsou nejen schopní produkční, ale především spojují i znalosti v oboru. Festival by ovšem nebylo možné organizovat bez obrovského množství a nasazení dobrovolníků. Těm patří spolu s partnery, kteří umožňují festival organizovat, díky finanční a technologické.“

Tedy VELKÉ DÍKY DOBROVOLNÍKŮM!

Tak bych zakončila ohlédnutí za letošním ročníkem, za další příjemnou kávovou akcí. Mám pocit, že v Česku umíme akce dělat lépe a lépe, každá je jiná a všechny jsou fajn. A doufám, že budou a bude jich víc a víc. Ať se nám ta kávová kultura pěkně šíří a dobrá káva teče proudem.