Článek vznikl ve spolupráci s kavárnou Aurelica.
Prosinec, vánoční shon a shánění dárků. Předvánoční čas se v posledních letech natahuje. Z období klidu se stává několik týdnů drobné vnitřní nepohody, kdy nám malý hlásek neustále připomíná: Ještě něco chybí. Ještě tohle vyřešit.
Vánoční čas, který měl být zpomalením, se naplno rozjíždí už v okamžiku, kdy v obchodech zmizí halloweenská výzdoba. Všichni se ale potřebujeme na chvíli zastavit.
Když jsou Vánoce víc stres než pohoda
I proto se jako vánoční dárek často objevuje káva jako symbol chvilky klidu. „Mňa osobne ruší natiahnutie toho predvianočného zhonu, ktoré kedysi bolo iba obdobím Adventu… Kým naozaj Vianoce prídu, je to strašne dlhé obdobie a v ľuďoch to podnecuje vnútorný nepokoj,“ vysvětluje Marek Benikovský z Aureliky. A káva, ať už v kavárně, nebo doma, může nabídnout víc než jen chuť.
„Pre mňa to nie je len o kofeíne a chuti, ale aj o zastavení. A myslím si, že Vianoce by mali byť presne o tom.“
Vybrat kávu znamená zpomalit
V Aurelice se před Vánoci každoročně opakuje stejná situace. „Približne dvadsiateho si ľudia uvedomia, že káva je super nápad ako darček,“ říká Marek. Z jeho pohledu je to ale promarněná příležitost. Vánoce jsou jedním z mála období, kdy jsou lidé ochotní vystoupit ze zvyku a dopřát druhým kvalitu, kterou by si sami běžně nekoupili. Dát jim možnost ochutnat něco lepšího. Káva se opravdu může stát pozvánkou ke zpomalení, protože člověk si na ni musí udělat čas.
Káva jako vánoční dárek totiž dává příležitost zpomalit už při samotném výběru. Baristé umí poradit s výběrem. Rádi se ptají, pro koho je káva určená, jak rád pije svou kávu, jestli má rád jemnější nebo výraznější chutě.
Nikdo nechceme na rychlo něco koupit, abychom hlavně něco zabalili, jde o pozornost věnovanou výběru. Abyste se s dárkem opravdu trefili, věnují se v Aurelice věnují kávě jako dárku už mnohem dříve než 4 dny před Štědrým dnem.
Stejná pozornost se promítá i do toho, jak káva v prosinci vypadá. Od poloviny listopadu se celá produkce balí do vánočních obalů. Cílem je, aby byl prosinec srozumitelný jak pro zákazníky v kavárnách, tak pro ty, kteří vybírají kávu jako dárek na e-shopu.
Vizuál navazuje na dlouhodobou identitu značky a její vztah k místu, odkud Aurelica pochází. „Tie klasické obaly odkazujú na Liptov ako na región. Sme dosť hrdí na to, že sme z Liptova a môžme tu podnikať a robiť kávu,“ říká Marek. Region se v ilustracích objevuje skrze detaily a motivy, které nejsou prvoplánové, ale dávají smysl v kontextu celé značky.
„Ten obal je špecifický aj v tom, že na dotyk neni ani lesklý, ani matný. Je vyslovene drsný. Ľudí to fascinuje chytať a potom to nechcú pustiť,“ popisuje Marek materiál, se kterým v Aurelice pracují.
Za podobou vánočních obalů stojí ilustrátorka Kristína Babulicová, se kterou pražírna spolupracuje dlouhodobě. Vizuál tak vzniká jako pokračování práce se značkou. Důvěra v ilustraci a grafiku má v Aurelice stejnou váhu jako káva samotná a obal se díky tomu stává součástí celého příběhu.
„Pri prvom obale sme si prešli dlhším procesom ladenia detailov a feedbackov, no pri ďalších obaloch som už cítila stopercentnú dôveru,“ popisuje ilustrátorka Kristína. Právě ta umožňuje, aby vizuál vznikal jako promyšlená součást značky.
Vánoční obaly jsou pro Kristínu vědomou prací s estetikou, která k tomuto období patří. Nevyhýbá se kýči, ale zachází s ním střídmě a s nadhledem. Důležitou roli v ilustracích hraje i Aurel Stodola, nenápadná postava, která se objevuje na zadní straně balení a pokaždé dostává novou podobu. „Najviac ma baví vymýšľať, čo nové by nám mohol Aurel Stodola na zadnej strane ‚odkázať‘, aby si zachoval humor a zároveň mal tematický outfit,“ říká Kristína. O Vánocích v „ugly Christmas“ svetru, s lehkým vtipem a odstupem, který je Aurelice vlastní.
Lidskost v každodenním provozu
Tenhle způsob přemýšlení je v Aurelice patrný i v každodenním fungování kaváren. Vztah se zákazníky se rozvíjí v rozhovorech, doporučení, ochotě věnovat čas, i když ve frontě stojí další lidé.
Marek začíná popisovat vzpomínku: „Raz za pol roka si proste príde babička pre balíček kávy a my sa jej spýtame, že čo jej chutí. A ona povie, že ja som ju nikdy nepila. Je to úplatok pre pána doktora,“ vypráví, jak mu bylo smutno, že jejich kávu nikdy nepila. „Tak jej dáme druhý balíček, aby ho mohla vyskúšať, lebo to neni úplne fér proste.“
„Ja som hrdý na to, že kolegovia prevzali tú elementárnu ľudskosť,“ s úsměvem vypráví Marek. „Že to nie sú len baristi, ale ľudia.“ I proto se kolem Aureliky postupně vytvořila komunita, která drží i v obdobích, kdy byl provoz složitější.
Káva nemusí být rychlý řešením na poslední chvíli. V Aurelice jde o to vybrat takovou kávu, která bude někomu chutnat a skutečně si díky ní udělá chvilku klidu. Tak jak by to o Vánocích mělo být.
Zdroj fotografií: Archiv Aurelica