Instantní káva je v Česku poměrně oblíbenou záležitostí. Přeci jen ji seženeme i v tom nejmenším obchodě, mnohdy i v různých provedeních. Nejednou jsem se setkala s otázkou, jak se vlastně instantní káva vyrábí. Na rozdíl od chuťové zajímavosti, kterou bych zde nehledala, mi zrovna její výroba zajímavá přijde. Jak se tedy instantní káva vyrábí a představuje nějaká zdravotní rizika?
Historie instantní kávy
První pokusy o výrobu instantní kávy začaly již v roce 1771. Samotné patentování instantní kávy však proběhlo až o mnoho let později, v roce 1890. Rozpustnou kávu patentoval David Strang z Nového Zélandu. První metoda, která dokázala vyrobit stabilní instantní kávu, byla vynalezena japonsko-americkým chemikem Satori Kato v Chicagu v roce 1901. Kolem roku 1910 se instantní káva poprvé začíná komerčně prodávat. [1]
Instantní káva sehrála svoji roli už během první světové války. Instantní kávový prášek měl dodávat vojákům pocit domova, kdekoliv zrovna bojovali. Kromě toho káva pomáhala s bdělostí a výkonností vojáků. Průmysl instantní kávy raketově vzrostl. Ministerstvo obrany nakupovalo až 37 000 liber instantní kávy každý den. Projevila se především její praktičnost. Instantní kávu bylo možné balit do malých sáčků a ty následně rozdávat společně s ostatními věcmi na příděl. [5]
Výroba instantní kávy
Instantní káva se běžně vyrábí z kávového extraktu. Příprava tohoto extraktu je velmi podobná klasické přípravě kávy, ale jde o její koncentrovanější formu. [2]
Nescafé patří k předním hráčům na trhu s instantní kávou. Do jejich instantní kávy používají zelená zrna robusty a arabiky, případně jejich směs. Kávová zrna získávají ze zemí jako je Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Indonésie a Honduras. Tyto zrna většinou praží velmi tmavě.
- Mohlo by vás také zajímat: Vietnamská káva ovlivňuje ceny po celém světě, co to způsobuje?
Pro výrobu instantní kávy můžeme použít dvě cesty. Jednou z nich je sprejování extraktu do horkého vzduchu. Silný kávový extrakt se rozstřikuje do velmi horkého a suchého vzduchu. Než dopadne na povrch, stává se z tekutiny prášek. Druhým způsobem je sušení pomocí mrazu. Způsob označovaný také jako lyofilizace způsobuje, že led z kávového extraktu se vytlačí pomocí sublimace. V případě kávy dochází k zanechání stabilního prášku, který jde skvěle skladovat a znovu rozpustit ve vodě. [3]
Samotný způsob výroby instantní kávy jde poznat na kávě i podle jejího vzhledu. Káva rozprašovaná je více porézní. Naopak káva vyrobená lyofilizací tvoří lehce lesklé malé kousky se zaoblenými hranami. V dnešní době se používají obě dvě metody.
Princip je tedy snadný, jde o kávový extrakt, který je zbaven vody. [2]
Plusy a mínusy instantní kávy
Mezi hlavní plusy můžeme zařadit především snadnou a rychlou přípravu. Pro přípravu člověk nepotřebuje žádné speciální vybavení, což bylo v minulosti výhodou. V dnešní době již však máme větší možnosti.
Snadná a rychlá příprava se ovšem podepíše i na výsledné chuti nápoje. Jak jsme si již řekli, instantní káva se vyrábí z robusty, arabiky či jejich kombinace. A protože mezi hlavní země, kde se “předurčená” zelená zrna pěstují patří Vietnam, Brazílie a Indonésie, které zároveň patří k největším producentům robusty světa, pravděpodobně není těžké určit, že robusta bude používána více. Navíc na instantní kávě není původ zrn většinou napsán a to hodnotím jako velký problém. Proč tedy upřednostňovat kávu, u které neznáme původ nad tou, která je poctivě sbírána, pěstována a je s ní a tedy i všema komu projde rukama eticky nakládáno?
Jednou z dalších nevýhod instantní kávy je její chemické složení. Potenciálně škodlivou látkou, kterou instantní káva obsahuje, představuje akrylamid. Akrylamid vzniká při pražení, jde o látku negativně ovlivňující nervový systém a patří k rakovinotvorným látkám. Instantní káva ho obsahuje dvakrát více než běžná káva. [4]
Bylo prokázáno, že instantní káva obsahuje i jednou tolik akrylamidu v porovnání s kávou čerstvou. Nejhůře při testování dopadly vzorky kávových náhražek, jako je například pražený kořen čekanky. Zatímco zrnková káva obsahuje na 1 kg 179 mg, instantní káva obsahuje 358 mg/1 kg a kávové náhražky 818 pg/kg. Při výzkumu také nebyl patrný velký rozdíl mezi hladinou akrylamidu u arabiky a robusty. Prokázala se ale souvislost hladiny akrylamidu mezi stupněm pražených vzorků. [6]
Samozřejmě existují i situace, kdy se může tato káva zdát jako praktičtější. Pokud tedy patříte k těm, kterým chutná, v klidu si ji vychutnejte. Dejte ale příležitost také běžné výběrové kávě, možná, že právě ta z vás udělá toho správného kávového nadšence.
K výběrové kávě jsem se dostala kolem roku 2015. Zajímám se o udržitelnost a vnímám ji jako důležitou součást kávového průmyslu. V roce 2020 jsem si otevřela bezobalový obchod BEZz v Brně, kam mimo jiné vybírám lokální pražírny.
