Černá, hořká či ovocná, s mlékem, s cukrem nebo bez. Káva v jakékoli své podobě je každodenním rituálem milionů lidí po celém světě. Je fenoménem, nad kterým se vedou debaty i rozbroje ohledně toho, jak by „ta správná káva“ měla chutnat. Stejně si ji nakonec dá každý po svém.
Jenže zatímco si bez ní často neumíme představit své ráno, realita na druhém konci světa je mnohem méně slavnostní. Kávovníky čelí změnám klimatu, které už dnes ohrožují celé reginy. Extrémní vedra střídají povodně, rostliny napadají stále nové nemoci či škůdci a farmáře stojí čím dál větší úsilí vyprodukovat kvalitní surovinu.
Pokud chceme i nadále oslavovat kávu jako každodenní radost, je potřeba se zamyslet nad tím, co musíme ochránit, aby zůstala naší součástí i nadále.
Mohlo by tě také zajímat
Může být uhlíková stopa kávy problém?
Víte, že jeden šálek kávy má podobnou uhlíkovou stopu jako tříminutová sprcha? Každé espresso, každý filtr ovlivňuje naši planetu. Ale měli bychom panikařit? Zjistěte, jaká je uhlíková stopa každodenního kafíčkování.
Káva pod tlakem klimatu
Arabika, která tvoří zhruba dvě třetiny světové produkce, je na klimatické podmínky mimořádně citlivá. Optimální teplotní rozmezí pro její růst je poměrně úzké a jakmile se oteplí byť jen o pár stupňů, rostliny začnou strádat. Měnící se srážkové vzorce a extrémní výkyvy počasí přidávají další komplikace. Období sucha střídají přívalové deště, které splavují půdu i živiny.
Dopady jsou už dnes patrné v tradičních kávových regionech. Etiopie, považovaná za kolébku kávy, čelí výraznému poklesu vhodných oblastí pro pěstování. V Kolumbii zaznamenali farmáři během posledních let kolísání výnosů, které souvisí nejen s vyššími teplotami, ale i s častějšími záplavami. V Guatemale vedly sucha a eroze půdy k odchodům malých pěstitelů z oboru, jednoduše už nedokázali ekonomicky přežít.
Na klimatický stres navíc nasedají choroby a škůdci. Rez kávová (coffee leaf rust), která se ve větším měřítku objevila v Latinské Americe před deseti lety, stále ničí úrodu a nutí farmáře sázet odolnější odrůdy. Škůdce Coffee Berry Borer se kvůli vyšším teplotám rozšiřuje do oblastí, kde dříve nepřežíval, a způsobuje ztráty kvality i množství.
Pro farmáře to znamená jediné. Více práce, vyšší náklady a zároveň menší výnosy. A pro nás spotřebitele otázku, zda bude káva, jak ji známe, dostupná i za pár desetiletí.
Současnost ve hledání správné cesty. Od biodynamiky po odolnější druhy kávovníku
Káva se sice ocitá pod tlakem, ale zároveň kolem ní vzniká vlna inovací a nových přístupů. Farmáři i výzkumníci hledají způsoby, jak se s dopady klimatu vyrovnat. Často tak sahají k metodám, které mění samotné vnímání kávového zemědělství.
Biodynamika a regenerativní hospodaření
Některé farmy volí cestu návratu k půdě a přirozeným cyklům. Biodynamické hospodaření, známé například z peruánské farmy Chakra Dago, staví na principech udržitelnosti a certifikacích typu Demeter. Takové farmy pracují s půdou jako s živým organismem. Vysazují pestré porosty, podporují přirozenou biodiverzitu a šetří vodní zdroje.
Regenerativní přístupy pak zahrnují i výsadbu stínových stromů, které snižují teplotu, chrání půdu před erozí a zároveň poskytují farmářům další produkty (ovoce, dřevo).
Mohlo by tě také zajímat
Na farmě Chacra D’dago je udržitelnost každodenní realita, ne ideál
Jak vypadá ekologie, když ji neživí marketing, ale každodenní práce? Peruánský farmář César Marín z Chacra D’dago otevřeně mluví o biodynamickém zemědělství, certifikacích i tlaku evropských regulací.
Vývoj nových odolnějších odrůd
Vědecký výzkum se soustředí na nové hybridy, které dokážou čelit vyšším teplotám i chorobám. Patří sem například Starmaya nebo F1 hybridy, které kombinují chuťový profil arabiky s odolností robusty. Tyto odrůdy představují naději, že farmáři nebudou muset ustupovat z tradičních pěstitelských oblastí.
Renesance Canephory a návrat Liberiky
Další cestou je větší využití druhů, které byly dlouho vnímány jen jako okrajové. Canephora (robusta) se stává klíčovým nástrojem adaptace – je odolnější vůči vyšším teplotám i chorobám a díky rozvoji výběrového pražení začíná nacházet nové místo i v šálcích milovníků kávy. Objevuje se i zájem o liberiku a excelsu, jejichž pestřejší genetická výbava může přinést další možnosti, jak čelit klimatickým výzvám.
Mohlo by tě také zajímat
Potvrzeno. Robusta může být ovocná i čajová
Specialty Canephora, známá spíš jako robusta, se v roce 2025 dostává do centra pozornosti. Na prvním veřejném cuppingu v Česku se ukázalo, že nemusí chutnat levně a hořce – ale ovocně, čajově a překvapivě jemně.
Společným jmenovatelem všech těchto přístupů je snaha najít rovnováhu. Zachovat kvalitu, ale přizpůsobit se měnícím podmínkám, což může v konečném důsledku rozhodnout, zda budeme mít kávu i za dalších padesát let.
Kávový průmysl se začíná učit odpovědnosti
Kávový průmysl už dávno nevnímá klimatickou krizi jen jako problém farmářů. Do hry vstupují i pražírny, obchodníci a globální značky, které musí hledat způsoby, jak svou existenci sladit s budoucností planety.
Mnohé firmy se dnes ohánějí závazky k uhlíkové neutralitě nebo se hlásí k certifikacím typu B Corp, které hodnotí nejen environmentální, ale i sociální dopady podnikání. Pražírny investují do obnovitelných zdrojů energie, hledají efektivnější logistiku a zlepšují sledovatelnost dodavatelského řetězce. Transparentní nákup kávy, kdy se detailně uvádí původ a cena zaplacená farmáři, se v segmentu výběrové kávy stává samozřejmostí.
Ne všechny iniciativy ale stojí na pevných základech. Greenwashing, snaha působit „zeleně“ spíše marketingově než reálně, se stává běžným i v kávovém průmyslu. Ekologické slogany a certifikace na obalech ještě neznamenají, že farmář dostává férově zaplaceno nebo že firma reálně snižuje svou uhlíkovou stopu. Rozlišit, kdo skutečně mění praxi a kdo jen přebaluje realitu do tzv. pěknéhho obalu, je pro spotřebitele často složité.
Volbou kávy můžeme podporovat pražírny, které s farmáři pracují dlouhodobě a férově. Kupovat menší balení od lokálních výrobců může mít větší dopad než anonymní značky ze supermarketu. Spotřebitel sice sám klimatickou krizi nevyřeší, ale dokáže vyslat jasný signál. Odpovědnost a transparentnost jsou čím dál větší samozřejmostí.
Co oslavujeme a co musíme chránit
Káva je kulturním dědictvím, rituálem i zdrojem obživy pro miliony lidí po celém světě. Každý šálek v sobě nese příběh farmářů, kteří bojují s počasím, chorobami i tržní nejistotou.
Mezinárodní den kávy je tak příležitostí ptát se, zda si ji budeme moci dopřát i za třicet let, a pokud ano, v jaké podobě a za jakou cenu.
Budoucnost kávy závisí na našich volbách. Otázka proto zní: Jakou kávovou budoucnost chcete vy?