Jak se dočtete níže, káva není pro naši ústní dutinu přímo prospěšná. Pokud byste si ale měli z článku odnést jedinou informaci, je to známé latinské přísloví „Dosis sola facit venenum“, tedy „Jen dávkování dělá jed“.
Postupně rozebereme, jaký a jak významný vliv mají různé složky kávy na naši ústní dutinu. Pro celistvost pak ještě navrhneme několik preventivních kroků, které můžeme dělat pro to, aby nám ústa tolerovala naši lásku ke kávě co možná nejdéle.
(Bez)mocné kyseliny
V průměrném šálku kávy se bez ohledu na úroveň pražení a další proměnné nachází v největším zastoupení těchto devět kyselin: fosforečná, citronová, jablečná, chinová, glykolová, mravenčí, mléčná, jantarová a octová.
Zubní sklovina by při dlouhodobém či pravidelném vystavení podobně silným kyselinám erodovala – vnější i tělní kyseliny by povrch skloviny leptaly, čímž by v něm tvořily póry a v důsledku jej změkčovaly. Zubní eroze by poté mohla v extrémních případech vést i k tomu, že se kyseliny proleptají až na dentin (tkáň pod sklovinou). Není však vše ztraceno.
Jak proces eroze, tak proces demineralizace („rozpouštění“ skloviny vlivem kyselin produkovaných patogenními bakteriemi zubního plaku) totiž běžně neprobíhá, pokud je v ústní dutině celkové pH nad hranicí 5,5. Před děsivým scénářem zmíněným výše nás tedy chrání primárně tzv. pufrační mechanismy slin. Díky nim sliny dokážou i prudký pokles pH neutralizovat na standardní hladinu přibližně za 20–30 minut (pro lepší pochopení jevu doporučujeme nastudovat tzv. Stephanovu křivku).
Mohlo by tě také zajímat
Longevity: Stává se z kávy nástroj biohackingu?
Dlouhověkost už dávno není výsadou genetiky. Biohacking hledá způsoby, jak ji ovlivnit životním stylem – a kofein se tak dostává pod lupu. Může být káva nástrojem longevity? Podívejme se, co říká věda i zkušenosti.
Nedávná studie zjistila, že se z různých kávových nápojů – káva, káva s mlékem, káva s mlékem a cukrem, káva s rumem, irská káva a espresso tonic – jedná pouze o espresso tonic (naměřená hodnota pH 3,58), který zvládne za určitých podmínek na chvíli snížit pH hodnotu ústní dutiny pod kritickou hranici 5,5.
Čím světleji je káva pražena, tím nižší má pH. U světle až středně pražené kávy se hodnoty pH pohybují kolem 4,85 až 5,13, zatímco u velmi tmavě pražené kávy (french roast, teplota v pražičce 250° C, doba pražení 21 minut) stoupá pH až k hodnotám 6,18.[5] Ve srovnání například s limonádami a energetickými drinky, u nichž se pH hodnoty pohybují běžně kolem 1,5–3, tedy káva nepůsobí až tak agresivně.
Temná dvojka taninů a chromogenů
Taniny neboli třísloviny zná dobře každý, kdo někdy ochutnal suché červené víno, nezralou ostružinu nebo špatně extrahovanou kávu. Mohou totiž za onu více či méně vyhledávanou trpkou chuť. Jak je to ale s jejich vlivem na povrch zubu? Jejich nejvýraznějším efektem je, že při interakci s bílkovinnými složkami slin vytvářejí taniny sraženiny, které pak snižují schopnost ústní dutiny produkovat dostatek slin.
Z čerstvé japonské studie vyplývá, že vystavení se taninům v podobné koncentraci jako u červeného vína způsobuje už v rámci jednotek hodin pigmentaci (zbarvení) zubů. S rostoucí expoziční dobou zuby tmavnou a pigmenty se dostávají do hlubších vrstev povrchu zubu.
Pozitivní je, že ačkoliv třísloviny mají vliv i na mikrostrukturu skloviny, dá se považovat za zanedbatelný. Výsledky této studie však mohou být zavádějící, protože nezohledňují přítomnost slin a možnost toho, že expoziční doba může být v reálném světě jednoduše přerušena.
Ke zbarvení zubů dále přispívá krom tříslovin v nemalé míře také tzv. chromogen. Na zubech tvoří substrát pro chromogenní bakterie, které na sebe navazují pigmenty z ostatních látek procházejících ústní dutinou.
Na úroveň zbarvení zubů naštěstí nemá větší vliv žádná konkrétní metoda přípravy kávy. Tudíž, ať už jste nadšenci do espressa nebo filtru, zuby se vám budou zabarvovat přibližně stejným tempem. Míra zabarvení zubů od jiných nápojů se bude značně odvíjet od specifického množství pigmentů obsaženého v nich.
Mohlo by tě také zajímat
Matcha: Zdravý zelený prášek s pradávnou historií
Znáte matchu? No jasně že jo. Tento zelený prášek se v posledních letech stal velmi populárním, a to nejen v čajovnách, ale hlavně ve výběrových kavárnách po celém světě. Co je ale vlastně matcha? A jak se liší účinky matchy a kratomu?
Kofein – padouch v rukavičkách
Kofein samotný nepřispívá k zubní erozi či demineralizaci. Často se však nachází v nápojích, které jsou buď velmi kyselé, nebo obsahují vyšší množství cukrů, a tak při jeho konzumaci můžeme našim zubům škodit jinými způsoby. Kofein je pro naši ústní dutinu škodlivý velice rafinovaným způsobem.
Je to psychoaktivní stimulant, který může ve větším množství vést ke zvýšené úrovni stresu a roztěkanosti, případně i k nekontrolovatelným svalovým tikům. Tyto tiky se dějí i v rámci obličejového svalstva (kdo by neznal známé cukající oční víčko nebo nervózní „přežvykování“).
Z toho důvodu je kofein zákeřný. Jím podpořené tiky se totiž mohou projevovat i ve formě bruxismu (nevědomého skřípání zubů o sebe či vyvíjení tlaku na zuby svíráním čelistí „na prázdno“). Kofein může vést i k problémům se spánkem, které pak výrazně zvyšují pravděpodobnost bruxismu ve spánku.
Skrytá lest kofeinu je ale ještě komplexnější. Kofein má vliv na autonomní nervový systém, čímž může nepřímo snížit množství tvorby slin. Při jejich nedostatečné tvorbě na zubech více ulpívá plak, čímž se zvyšuje riziko zubního kazu.
Multifaktoriální mrcha halitóza
Halitóza neboli zápach z úst je jako každý problém týkající se našeho těla multifaktoriální. Káva k němu může přispívat jednak svým aroma, které je výrazné a v ústech přetrvá dlouhou dobu, ale také svým složením.
Kombinace kofeinu a kyselin, které káva obsahuje, přispívá ke snížení salivace (slinění). To má za následek vyšší lepivost plaku a potenciální přemnožení bakterií, které dále produkují sirné sloučeniny, jež způsobují onen nepříjemný, nakyslý zápach z úst. Mimo to jsou při sníženém slinění potlačeny i další běžně funkce slin jako například průběžné omývání povrchů dutiny a průběžné odplavování zbytků jídla či bakterií plaku.
Preventivní opatření
Jak tedy co nejlépe zmírníme dopady kávy na naši ústní dutinu? Základem je nic nepřehánět. Kávu bychom neměli pít až moc a ani v nevhodnou dobu. Tím, že kávu nebudeme pít pozdě odpoledne, snížíme riziko nevědomého skřípání zuby ve spánku.
To stejné platí i pro její přehnanou konzumaci. Pokud denní dávku kofeinu omezíme na individuální střídmou hranici, vyhneme se vedlejším příznakům, jako je roztěkanost a stres, čímž opět snížíme pravděpodobnost mechanického poškozování skloviny.
Když už si kávu dáme, neměli bychom spěchat. Tím, že po přípravě necháme kávu zchladnout na pitelnou teplotu, zamezíme teplotním šokům a popáleninám.
Mohlo by tě také zajímat
Může káva ovlivňovat sny?
Ranní káva nás nabudí, ale pozdní konzumace může narušit spánek a ovlivnit sny. Kofein blokuje adenosin, což ztěžuje usínání a zkracuje NREM a REM fáze spánku. To vede k živějším a chaotičtějším snům. Vhodné je pít kávu minimálně 6 hodin před spaním.
Lidé, kteří konzumují kávu několikrát denně, mohou zvážit, zda některá z jejich denních šálků nemůže být šetrnější –třeba méně intenzivní nebo s mlékem (které pomáhá zpevňovat sklovinu). Pro studené varianty kávy se doporučuje použití brčka. To sníží míru kontaktu kávy se zubní sklovinou.
V ideálním případě bychom se po dopití kávy nebo při dlouhých přerušeních jejího pití měli napít vody. Tou totiž zředíme koncentraci kyselin v ústní dutině, případně jich část i odplavíme úplně pryč. Zároveň dostatečnou hydratací pojistíme správnou míru tvorby slin, které se o naše zuby postarají komplexně. Některé kyseliny částečně zneutralizují, zároveň poskytnou zubům ochrannou vrstvu a slouží také antibakteriálně, takže i v případě hlubší penetrace škodlivých látek chrání zuby před kazem.
Tvorbu slin ještě můžeme podpořit žvýkáním žvýkaček. Pro zdravou ústní dutinu by měly být samozřejmě bez cukru nebo s obsahem xylitolu (přírodní sladidlo).
V neposlední řadě bychom měli dbát na adekvátní ústní hygienu a pravidelně navštěvovat svou zubní lékařku či dentálního hygienistu. Čím lépe udržované zuby budeme mít, tím hůře se všem výše zmíněným šotkům bude pracovat.
Zdroj fotografií: Ondřej Jarolím
Publikováno v tištěném magazínu Roast Different 06/2024.