Na svazích východní Ugandy, nedaleko hranic s Keňou, pěstují i dnes drobní farmáři a farmářky arabiku ve stínu banánovníků a mangovníků. Vysoké stromy chrání kávovníky před větrem, zachycují vodu a udržují v půdě život. V okolí malých farem žijí opylovači, ptáci i houby, které se v běžných kávových plantážích téměř nevyskytují.
O pár stovek kilometrů dál, v jižní Etiopii, ale vypadá krajina jinak. Káva se tu pěstuje na otevřených, vyprahlých plochách bez stínu. Eroze půdy je viditelná pouhým okem, stejně jako mizející pásy lesa. Právě v Etiopii byla kdysi káva objevena a právě tady dnes mizí. Kávovníky jsou vytlačovány jinými plodinami, lesy se kávejí a místní farmáři mnohdy čelí dilematu, zda zachovat krajinu, nebo přežít.
Až 15 milionů lidí je tady ekonomicky závislých na kávě. Jenže právě kvůli rozšiřování plantáží mezi lety 1970–2000, ztratila země přes 60 % přirozeného lesního pokryvu. Divoce rostoucí arabika přitom tvoří unikátní genetický fond, který může být klíčem k budoucnosti celé komodity. Podle World Coffee Research je dnes až 60 % kávových druhů ohroženo vyhynutím.
Mohlo by tě také zajímat
Explore. Taste. Repeat. V Keen Coffee vidí každou kávu jako nový level
Nizozemská pražírna Keen Coffee hledá v kávě výzvu, respektuje práci producentů a ctí transparentnost. Jejich přístup propojuje chutě, souřadnice a herní logiku. Začtěte se do rozhovoru s Martijnem.
Když biodiverzita mizí
V Evropě jsme možná až moc zvyklí na to, že si jídlo koupíme jako finální produkt v obchodě. Pěstování, ať už kávy, nebo jakékoli jiné suroviny, je závislé na přírodních cyklech. Bez opylovačů nerostou květy, bez zdravé půdy se zpomaluje růst, bez stínu a vody klesá kvalita. Biodiverzita je základní stavební kámen fungujícího ekosystému.
Problém je, že způsob, jakým se dnes káva často pěstuje, tento základ narušuje. Takzvaná „sun-grown“ káva – tedy bez stínu, ve velkých monokulturách – vyžaduje vysoké dávky chemických vstupů, odlesňuje přirozené biotopy a zvyšuje náchylnost rostlin k chorobám. Taková plantáž může zpočátku vypadat efektivně, ale dlouhodobě přináší ekologické i ekonomické ztráty. Protože každý farmář nebo i malý zahradník ví, že rostliny je potřeba střídat, protože půda se časem vyčerpává.
A klimatické změny tomu nijak nepomáhají. Odhaduje se, že do roku 2050 může být až 50 % současné produkční půdy pro arabiku ztraceno. Farmáři pak hledají nové oblasti – výš, hlouběji do lesů, kde je prostředí ještě stabilní. Výsledkem je další tlak na poslední zbytky biologicky bohatých oblastí.
Existují jiné cesty?
Samozřejmě, ale nejsou jednoduché a dosažitelné hned. Stínem pěstovaná káva, agroforestry nebo regenerativní přístupy nabízejí model, kde se káva nepěstuje na úkor přírody. Výzkumy ukazují, že farmy, které kombinují kávovníky s dalšími stromy a plodinami, podporují desítky druhů ptáků, hmyzu a mikroorganismů, které zajišťují rovnováhu.
V Kostarice, Brazílii nebo Peru dnes najdeme stovky takových farem, často vedených mladými lidmi, kteří chápou souvislosti a snaží se myslet dál než na následující sklizeň. „Káva je strom, který má rád jiné stromy. Aby měla dobrou kvalitu, potřebujete určitý stupeň zalesnění,“ říká Denu Lemma Tsegaye, která v Etiopii vede projekty Rainforest Alliance. Právě v tradičních lesních systémech podle ní vzniká ta nejkvalitnější káva – bez nutnosti obětovat přírodu.
Melkamu Demise, koordinátor projektů PUR v etiopském Jimma, potvrzuje: „Agrolesnictví pomáhá farmářům zvýšit produkci kávy a zároveň ji dělat udržitelněji. Optimalizuje klima, brání erozi a zlepšuje úrodnost půdy. Navíc přináší dodatečný příjem díky ovocným stromům, třeba avokádům.“ Krajina, kde dříve mizely lesy, tak dostává novou šanci.
Podle konzultantů z Conservation International nebo IDH mohou mít regenerativní systémy reálný dopad nejen na přírodu, ale i na příjmy farmářů. Vyžadují ale čas, vzdělání, investice – a také odběratele, kteří jim za tuto náročnější cestu zaplatí.
Mohlo by tě také zajímat
Realita v Česku a zahraničí. Chtějí se baristky vracet do gastra?
Ve 3. článku série gastro&mateřství znovu otevíráme, jak těžké je pro ženy skloubit práci v oboru s péčí o malé děti. Veronika porovnává práci baristky a rodičovství v Austrálii a Česku. Jaké jsou rozdíly v platech, podmínkách, školkách a návratu do gastronomie po mateřské?
Neutrální šálek (zatím) neexistuje
Káva je nádherný produkt. Aromatický a plný příběhů. Každý šálek kávy je výsledkem desítek rozhodnutí, ale žádný není neutrální. Každý ovlivňuje krajinu, v níž vznikl.
Když se rozhodneme pro kávu s certifikací jako Bird Friendly, Demeter nebo Regenerative Organic, podporujeme ekologické principy a zároveň posíláme zprávu, že nám záleží na tom, jak káva vzniká.
Stejně důležité je ptát se pražíren, odkud jejich káva pochází, kdo ji pěstuje a jak. Zajímat se, číst, hledat informace. Nikdo nechce vyměnit radost z ranního espressa za pocit viny, ale můžeme začít u toho, že budeme informovanější.
Otázka už dávno nezní, jestli má pěstování kávy dopad. Má. Důležité je, jaký. A to je volba, kterou máme ve svých rukou.
Zdroje: Perfect Daily Grind, Rainforest Alliance, Pur