„Výtlačok“ místo „espressa“: Brzy v SK kavárnách?

Ministerstvo kultury Slovenské republiky připravuje novelu zákona o státním jazyku, jehož hlavním cílem je posílit postavení slovenštiny na úkor jiných jazyků v konkrétních oblastech veřejného styku. Týkat se má podle informací z webu ministerstva i jídelních lístků v restauracích. Tedy nejspíše i nabídek v kavárnách. 

O co jde v novele zákona?

O této změně informovala prostřednictvím sociální sítě Telegram ministryně kultury Slovenské republiky, Martina Šimkovičová. Kromě nápojových lístků se má sjednotit také geografické názvosloví měst, obcí, ulic, náměstí a kulturních památek. Podnikající osoby, které svoji nabídku nepřizpůsobí požadavkům této novely, čekají vyšší pokuty a zjednoduší se i jejich vymahatelnost. 

„Primárnou úlohou je chrániť náš štátny jazyk ako základný prvok nehmotného kultúrneho dedičstva a jednotný prostriedok dorozumievania sa medzi občanmi Slovenskej republiky,“ uvedla ministryně. Podle ní se někteří soukromníci, a dokonce i orgány veřejné správy často prohřešují v praxi tím, že navzdory upozorněním opakovaně porušují ustanovení zákona o státním jazyku. 

Ani média a veřejné akce nejsou v suchu: „Dbať na dodržiavanie zákona o štátnom jazyku budú musieť striktnejšie tiež médiá, ale aj organizátori verejných podujatí,“ uvádí se na stránkách ministerstva. „Cieľom novely zákona je tiež eliminácia používania cudzích výrazov, ktoré prenikajú do úradného a verejného styku aj napriek tomu, že existujú ich plnohodnotné ekvivalenty v slovenskom jazyku.“ 

Právě tvrzení o plnohodnotnosti ekvivalentů ve slovenštině je dosti odvážné. Některé výrazy, co si budeme namlouvat, vyjádříme zkrátka v původně cizojazyčném termínu lépe. U slova hraje podstatnou roli také zvukomalebnost, jazyková ekonomie (jednoduchost vyslovení) a na výběr vhodného slova má samozřejmě vliv i četnost jeho užívání ve veřejné sféře. Šimkovičová na to má ovšem odlišný názor. „Kultúra slovenského ľudu má byť slovenská a žiadna iná,“ řekla již v minulosti a obula se i do gastronomie: „V poriadku nie sú ani jedálne lístky v reštauráciách bez ponuky uvedenej v slovenskom jazyku, čo v konečnom dôsledku môže odradiť časť potenciálnych zákazníkov od využitia ich služieb.“ 

Je jen otázkou, jak moc do hloubky by paní ministryně se změnami ráda zašla. Pohotově na to reagovaly Aktuality.sk, které dovedly situaci do extrému. V souvislosti s oblíbeným pokrmem Cordon Bleu navrhli doslovný překlad: „Ako by hostia reagovali, ak by im jedálny lístok ponúkal ‚modrú stuhu‘?“ Podobných případů máme více – zvláště pak v kavárenském názvosloví. 

Kavárna 2025 by Šimkovičová 

Kávové názvosloví vychází primárně z italštiny (většina tradičních nápojů jako espresso, doppio, lungo, …), částečně ale také z angličtiny (flat white), minoritně i z francouzštiny (café au lait). Jen málo nápojů vychází přímo ze slovenštiny či češtiny. Mezi nimi můžeme vyzdvihnout tureckou, vídeňskou nebo alžírskou kávu, s jejichž přípravou se však ve výběrových kavárnách setkáte zřídka (výjimku tvoří snad jen irská káva, která je ve velké oblibě díky standardizaci postupu přípravy). Jak by tedy mohla vypadat typická nabídka třetivlnné výběrové kavárny? 

• Espresso – Espresso jakožto východisko všech základních kávových nápojů je právě jedním z mnoha případů italského původu. Doslovný překlad zní „pod tlakem“. Jak tedy takový nápoj pojmenovat pro spokojenost paní ministryně? Je libo například „výtlačok“? 
• Doppio/double shot – Zatímco první varianta názvu pochází rovněž z italštiny a znamená jednoduše „dvojitý“, aktuálně s oblibou používaná verze „double shot“ je anglického původu a znamená „dvojitá dávka“. „Shot“ může být ovšem také výraz pro „výstřel“. Co takhle nahradit doppio „dvojitým výstrelom“? 
• Cappuccino – Pojmenování tohoto nápoje je doslova zahaleno kápí záhady. S jistotou víme, že jde o italské deminutivum, tedy zdrobnělinu, od slova kapuce. Doslova by tedy šlo cappuccino přeložit jako „kapucka“. Otázkou je, zda byste si ho i tak vychutnali. 
• Espresso macchiato – „Strakaté“ nebo „flekaté espresso“ je dalším velmi oblíbeným nápojem v kavárnách. Navrhuji paní ministryni „škvrnáča“. 
• Latte macchiato – Že „latte“ znamená „mléko“, ví každý, kdo si ho někdy v Itálii objednal a dostalo se mu opravdu jen teplého, našlehaného mléka. Šlo by tento kávový nápoj nově prezentovat v lístcích jako „mliečny škvrnáč“? 
• Lungo – Znamená „dlouhý“ nebo „prodloužený“. Jako slovenský ekvivalent se tedy nabízí „dlháň“ nebo „dlhánisko“. 
• Flat white – Ani australský oblíbený nápoj neuteče naší pozornosti. „Flat-white“ jakožto „plochý-bílý“ by se dal do slovenštiny uvést jako „plochobielka“. Problém ovšem nastává v momentě, kdy by si tento pojem mohli zákazníci splést třeba s takovým volským okem. 
• Batch brew – O tom, že anglicismy vládnou světu 21. století, svědčí fakt, že dalším „novým“ typem kávového nápoje je právě batch brew – z anglického „uvařená dávka“. Batch je obecně často skloňovaným substantivem v kávové komunitě. V tomto případě bych to navrhoval ponechat pouze jako „dávka“. Jen si představte ty situace! Přijdete ve 4 hodiny odpoledne do kavárny zničení z práce, baristovi šoupnete nenápadně bankovku z ruky do ruky tak, aby vás přitom vidělo co nejméně lidí, a poprosíte ho o „tu vaši“ dávku. Mrk mrk. Myslím, že bychom tu byli jen krůček od novely zákona, která by registrovala kávu jakožto nelegální návykovou látku a bylo by po srandě.

Myslím, že po tom všem se budou slovenští kavárníci návštěvě Šimkovičové raději vyhýbat...

Puristické okénko aneb s čistonosoplenou už to u nás zkoušeli 

Přístup ministryně Šimkovičové je do značné míry velmi puristický. Vzhledem k přílišné oblibě puristických tendencí ve společnosti cítím jakožto osoba jazykovědně študovaná potřebu stručně vysvětlit, co tohle neslovanské slovo vlastně znamená. Purismus je názorový proud, který usiluje o čistotu slovní zásoby a jejího používání, snaží se tedy bránit integraci cizích slov, syntaktických vazeb, gramatiky, pravopisu ad. jevů z cizích jazyků do toho domácího.  

Ohledně těchto snah byly a stále jsou názorové spory, a to i na půdě vědecké, kde by mnozí očekávali názorovou sjednocenost. Připomenu známou historku z dob národního obrození, kdy u nás v Česku – údajně – básník a filolog Václav Jan Rosa propagoval výraz „čistonosoplena“ namísto kapesníku. Takových tendencí však bylo mnohem více! Např. namísto „klavíru“ se měl uchytit „klapkobřinkostroj“, „student“ byl „knihovtipník“ a „švagr“ zase „sestromuž“.  

Jak vidíte, žádné z těchto slov se v našem jazyce neuchytilo. Bojovat proti vývoji jazyka, pro který je naprosto přirozené, že se inspiruje v jazycích, jež na něj mají vliv, je zbytečné (nehrozí-li zánik rodného jazyka, od čehož jsme však na míle daleko). Vládní snahy o zásah do tohoto procesu tak mohou hraničit s manipulativním přístupem a v krajních případech i s cenzurou, která je ve finále stejně zbytečná. Lidé budou jazyk používat tak, aby jim především vyhovoval a byl srozumitelný – ne aby se využíval podle uměle stanovených norem. Samotný pravopis má pouze doporučující charakter.  

Rád bych na závěr vyjádřil přání, aby situace na Slovensku nezašla tak daleko. Zdánlivými drobnostmi to totiž může začít... A skončí to tak, že se budeme muset přejmenovat z „Roast Different“ na „Praž inak“!

Zdroj úvodní fotografie: ČTK