Zbožňovaný i zatracovaný. Lahodný i hříšný. Koktejl, který stojí na křižovatce mezi kofeinovým nakopnutím a alkoholovým opojením. Tímto barvitým popisem začíná příběh nápoje, který by měl být součástí nabídky každého baru a každé kavárny s alkoholovou licencí: espresso martini.
Recept na klasické espresso martini – tedy kombinace vodky, espressa, kávového likéru a cukrového sirupu – vymyslel v 80. letech Dick Bradsell, když do jeho londýnského baru zavítala unavená modelka. Od té doby koktejl vstoupil do éry experimentů.
Ať už jde o spojení s affogatem (virální hit z losangeleského podniku Electric Owl), nebo o vítězný twist v podání Christiana „Suzu“ Suzukiho s názvem Kyoto Kōffee (vodka & růžový gin, lískový likér, vanilková káva a sezamový olej) z netflixové soutěžní série Drink Masters 2022, espresso martini zažívá svou renesanci. Jisté je ale jedno. Jak upozorňuje finalistka Drink Masters Kate Gerwin: „Najít správnou rovnováhu a chuťovou kombinaci není vůbec jednoduché.“
... 1. část článku včetně receptů od šampionů najdete v printovém magazínu 05-2025 ...
Specialty coffee naskakuje na vlnu koktejlů
Francouzský soutěžící CIGS 2025 se přístupem odlišuje od většiny ostatních. Klade důraz především na smysl a účel. Ve své práci přirovnává přípravu koktejlů k vaření. Místo aby drinky vnímal jako čistou kreativitu, podřizuje je kontextu a publiku. Výsledkem je pak nejen samotný koktejl, ale i reakce, kterou vyvolá.
Někomu by mohlo připadat zvláštní, že se během pařížské akce Beanthropy na programu objevil i workshop s názvem The Perfect Expresso Martini. Národní šampion v ní opakovaně připravoval klasický, pro někoho možná až příliš obyčejný drink – a to ve verzi s vodkou Żubrówka Biała a oleo saccharum (kávovým extraktem s cukrem, který maceroval 96 hodin v anaerobních podmínkách).
Pro Chanteraca to však dávalo dokonalý smysl. „Vnímal jsem to jako přirozené rozšíření toho, co v rámci Beanthropy zaznívalo: udržitelnost, hledání nových perspektiv a zapojení producentů i dalších lidí z oboru do celého procesu. Espresso martini vnímám jako jeden z posledních, ale velmi účinných způsobů, jak pomocí koktejlů vyjádřit podstatu výběrové kávy,“ vysvětluje.
Ve výsledku tak espresso martini může fungovat jako most mezi světem výběrové kávy a místy, kam by se jinak možná nikdy nedostala. Otevírá tím cestu novému publiku a zároveň vzniká příležitost znovu promyslet, jak vnímáme koktejly i samotnou kávu.
V souladu s přístupem Pierra de Chanteraca klade mexický reprezentant soutěže GICG 2025 Jorge Francisco Tena důraz především na samotnou chuť kávy. Jeho cílem je, aby „kávové zrno zazářilo v každém doušku“. Běžně používanou bázi vodky v espresso martini nevnímá jako něco, proti čemu by se musel vymezovat – spíše jako příležitost, jak výsledné chuti dodat další hodnotu: „Základem dobrého espresso martini je čerstvě připravené espresso, opravdu kvalitní vodka a špetka soli, která zvýrazní chuťový profil.“
Tena se zároveň vědome vyhýbá použití kávového likéru – jeho přístup je ryze kávocentrický. „Nejraději sázím na samotný charakter kávy a podle něj kombinuju různé likéry. Když mám k dispozici květinovou, jemnou kávu, dobře funguje třeba medový nebo bezinkový likér, případně crême de cacao. Naopak pokud pracuju s výstřednějším profilem, ladí k němu kořeněné nebo komplexnější chutě jako falernum, Grand Marnier nebo ovocné likéry.“
Tím Tena ukazuje, že smíchat tři základní složky espresso martini rozhodně nestačí. Přístup ke koktejlu vyžaduje cit pro kvalitu, vyváženost, strukturu, chuťovou komplexitu i pečlivé promyšlení každého kroku.
Espresso martini jako forma vyjádření
Pro ty, kdo chtějí klasiku obměnit, se nabízí tequila nebo gin. Pokud má espresso martini udělat krok navíc, sahá se po bourbonu. A když jde o skutečně řemeslný koktejl, který staví na espressovém základu tohoto sofistikovaného povzbuzení, další metou se zdá být mezcal a spolu s ním řada dalších mezinárodních destilátů, které zatím čekají na své objevení.
Ať už je výsledná kombinace jakákoli, opojnost tohoto koktejlu nespočívá jen v chuti. Je to zvuk šejkru, kdy tricepsy nutí led hrát orchestr. Je to nevyhnutelné aroma. Jsou to prsty, které se znovu učí chápat kávu skrze tenkou stopku martini skleničky. A jsou to tři kávová zrnka, která se vznášejí na jemné pěně a stala se tak ikonickým vizuálním symbolem, že někteří hosté drink odmítnou, pokud tam chybí, nebo pokud jich je nesprávný počet. (Přesně jako se to stalo během finále soutěže Crush the Rush v roce 2025 na Two Coffee Champs.)
Když se ale všechno sečte, vítěz CIGS 2025 Georgious Audrey Teja z Indonésie vzdává hold Bradsellovi jako geniálnímu tvůrci – a zároveň přináší vyvážený, střízlivý pohled na tento ikonický koktej: „Můj ledový drink s designovým rukopisem vycházel z klasiky. Existuje spousta způsobů, jak si vytvořit dobré espresso martini po svém.“
Na první pohled se může zdát, že espresso martini je až příliš jednoduché. Ale když ho vnímáme jako prostor pro variabilitu a jako příležitost, jak výběrová káva může proniknout do světa řemeslných nápojů, ukazuje se, že právě tahle klasika drží v rukou potenciál pro inovaci a experiment, který by neměla třetí kávová vlna přehlížet. Jak drink vypadá, jak chutná, jak voní, jak zní a především jaký zanechá dojem. To všechno záleží na rukou, které se třesou, na klavách, které tvří. A možná právě v tom spočívá skutečná síla espresso martini.
Celý článek najdete v našem printovém magazínu 05-2025, který najdete ve všech svých oblíbených kavárnách.
Chybí někde Roast Different? Ozvěte se na janka@rdmag.co
Zdroj fotografií: Leo Oliva