ZpětMagazín
Čtyři značky, které mění kávový odpad na designové kousky

Čtyři značky, které mění kávový odpad na designové kousky

Co kdyby odpad ze zpracování či přípravy kávy mohl mít nějaký účel? Tyto 4 značky ke kávovému odpadu přistupují jako ke hmotě a designují z něj stylové doplňky na obličej, na ruku, ale klidně i na strop nebo na polici.

6 min
08. 10. 2024

Chcete svou kávovou obsesi dát na odiv, ale nebýt u toho doslovní jako slogan „Live, Laugh, Love“? Pokud už vás nudí kšiltovky a trička s logem lokální pražírny, zde je pár tipů, jak si zvelebit domov nebo šatník a zároveň u toho využít kávový odpad.

Udržitelnost celého kávového řetězce je zvláště v posledních několika letech tématem, které jednoduše nelze ignorovat. Káva je druhý nejoblíbenější nápoj na světě a aby se dostala od pěstitelů přes pražírnu až do šálku, nezřídka procestuje tisíce kilometrů lodní, leteckou ale i pozemní dopravou. Pokud chceme kávu pít, bohužel není v našich silách této emisně hutné cestě zamezit. Existují však jiné způsoby, jak se můžeme pokusit snížit naši uhlíkovou stopu z konzumace kávy. 

Mnohé kroky k udržitelnosti činí už farmáři. Kávu často pěstují na stejném pozemku jako další plodiny a snaží se co nejméně narušovat původní vegetaci, z vyloupaných kávových třešní suší cascaru, vhodný bioodpad zužitkovávají jako hnojivo a v případě speciálně fermentovaných káv mnohdy používají jako životabudič kvašení část tekutin z předchozí várky. 

Ale co na straně konzumu? Bez ohledu na to, jak si kávu rádi připravujete, pokaždé vytvoříte alespoň nějaké množství kávové sedliny. Mnoho z nás kávovou sedlinu a filtry nechává rozkládat na kompostu nebo alespoň třídí do popelnic s bioodpadem. Co když jste ale kavárna? Několik kilo kávové sedliny týdně nespořádá ani ten nejhladovější z kompostů. Co pak s touto hmotou dělat? A co pak se vším dalším odpadem, co běžně souvisí s dovozem kávy? Odpovědí může být upcyklace. Následující 4 značky jsou zářným příkladem toho, že cesta kávy nemusí vždy končit na dně šálku. 

Ochis 

Značka Ochis je známá především pro své kolekce obrouček pro dioptrické a sluneční brýle vytvořených z kompozitu kávové sedliny a rostlinných biopolymerů. Začátky nebyly jednoduché, protože na světlo světa vyšel tento projekt přesně týden před první vlnou karantén kvůli Covidu-19. Jakmile se tým stojící za brýlemi Ochis zvládl oklepat z kapénkového bezčasí, museli se vypořádat s novou komplikací – válkou. Ochis má totiž dodnes výrobnu a část sídla v ukrajinském Kyjevě. I přes všechny tyto strasti tvoří nádherné produkty. Tmavé matné hmotné obroučky extravagantních tvarů mají přirozené kávové aroma. Pro ozvláštnění textury obrouček v Ochis do kompozitu míchají někdy slámu nebo třeba okvětní lístky z květin, které nesou význam v ukrajinském folklóru. Vaše brýle tedy mohou být žíhané třeba okvětními lístky ze slunečnic, afrikánů nebo modrých chrp. 

Kolekce Tsvit od značky Ochis
Kolekce Tsvit od značky Ochis.
Zdroj obrázku: web Ochis

Kaffeeform

Projekt Kaffeeform kombinuje kávovou sedlinu z berlínských kaváren s malými částicemi dřevěných vláken a biopolymery. Aktuálními hity značky jsou odolné cestovní kalíšky a ozdobný podtácek. Za speciální zmínku pak stojí hodinky vytvořené v kolaboraci se značkou Lilientahl Berlin. Hodinky mají z kávového kompozitu téměř celé pouzdro. Pozornější nadšenci horologie dále ocení zajímavé provedení indexů zapuštěných dovnitř ciferníku, nožky schované do spodní strany pouzdra a především velice atypické provedení hodinek s korunkou integrovanou do spodního dýnka hodinek. Navíc mají hodnocení voděodolnosti 50 m, což znamená, že se s nimi nemusíte bát třeba i sprchovat nebo rekreačně plavat. Příjemný detail pro danou cenovou kategorii je také safírové přední sklo, které by mělo bez šrámu vydržet i kontakt s kovovými předměty.

hodinky
Hodinky vzniklé kolaborací značek Kaffeeform a Lilientahl Berlin.
Zdroj obrázku: web Kaffeeform

Decafé

Za projektem Decafé stojí španělské duo Raúl Laurí a Monica Serrano. Narozdíl od výše zmíněných značek se Decafé soustředí především na interiérový design. V jejich aktuální kolekci můžeme ze zpevněné kávové sedliny najít lustry, svícny, zrcadla, ale třeba i dekorativní mísy. Základem jejich designového jazyka jsou oblé tvary a přiznaná pórovitost materiálu, která připomíná texturu pohledového betonu. Tyto tvary jsou v komunitě nadšenců designu evidentně oblíbené, protože se Decafé objevilo už na milánském Design Week festivalu v roce 2012 a od té doby v desítkách magazínů o designu ze všech koutů světa od Jižní Korei až po Finsko. 

misky
Dekorativní mísy Decafé.

Petevesela

Petra Veselá má vlastní módní značku s kolekcí z upcyklovaných kávových pytlů? Cože? O tom už byste určitě dávno museli vědět. Jedná se však jen o vtipnou shodu jmen, tudíž není řeč o té Petře (Davies) Veselé, která se vám nejspíše vybavila jako první. Projekt Petevesela se soustředí na ručně dělanou koženou galanterii. Hlavním pilířem její tvorby je hledání nových udržitelných materiálů a jejich upcyklace, a tak bylo jen otázkou času, než Petra dojde až ke světu kávy. Dnes na Petra tvoří z jutových pytlů slušivé kabelky, ale třeba i dekorativní osvětlení

kabelky
Kabelka vytvořená Petrou Veselou.
Zdroj obrázku: e-shop Petevesela

Snaha se cení

Ať už si koupíte produkty od nějaké z těchto značek nebo využijete kávový odpad jinak, klíčová je na gestu především individuální snaha. Samozřejmě tím, že si zakoupíte místo kabelky z fast-fashion řetězce tu z upcyklovaných materiálů, nespasíte svět. Můžete se ale stát jedním z aktérů společenské proměny. Produkce výrobků se řídí zákaznickými preferencemi. Základním krokem k udržitelnosti je tedy začít na ni dbát v osobní rovině a zajímat se o ni i v případě produktů, které nakupujeme. 

Udržitelný způsob života je běh na dlouhou trať a jedním z pilířů, na kterém stojí, je zodpovědný přístup k vlastnímu konzumu. Pokud vůbec potřebujeme koupit něco, co muselo vzniknout specificky pro nás, je důležité brát ohledy na to, aby daný předmět nejen vydržel dostatečně dlouho, ale také abychom při jeho dlouhodobém používání byli i spokojení.

Zdroj náhledového obrázku: NewScientist.com

6 min
08. 10. 2024