ZpětMagazín
Alternativy 101: Aeropress a semi-louhování

Alternativy 101: Aeropress a semi-louhování

Co jsou to polo-překapávané nebo polo-louhované kávovary? Je možné, že ten nejznámější máte doma na poličce! Pojďme se společně podívat, jak funguje. 

8 min
14. 04. 2024

Pokračujeme v naší sérii, kde si postupně představujeme různé styly alternativních příprav kávy. Poukázali jsme již na plusy a mínusy kónických překapávačů se špičatým a plochým dnem a čekají nás ještě alternativy, jako jsou drip sáčky a cold brew. Tentokrát se ale podíváme napřípravy, které bychom mohli označit jako polo-překapávané nebo polo-louhované.

Co nám přináší louhování?

Mezi překapáváním a louhováním je jeden obrovský rozdíl, kterým se styl, jakým voda uvolňuje rozpustné látky z kávy, neboli extrahuje. Překapávání zajišťuje neustálý přísun čerstvé vody lačné něčím se „nasytit“. Tím, že celkový kontakt vody a kávy není nijak dlouhý, extrakce probíhá spíše, jednoduše řečeno, na úrovni smývání těchto látek z povrchu namletých zrn. Je tedy na místě mít kávu pomletou co nejrovnoměrněji, aby se látky dostávaly z kávy pokud možno stejnou měrou.

Oproti tomu louhování funguje trochu jinak. Tady se všechna voda dostane ke kávě najednou a také s ní tráví dlouhý čas. Tím pádem dokáže odvést více práce, jakou známe třeba z čajového světa. Voda doluje rozpustné látky ze středu namletého zrna a postupně se celá směs kávy a vody snaží homogenizovat, dokud není voda nasycena do okamžiku, kdy už netěží tyhle látky s takovou vervou. Díky samotnému stylu přípravy není tak zásadní mít rovnoměrně namletou kávu, tudíž bych tento styl doporučoval zejména všem, kteří nechtějí investovat peníze do drahého mlýnku. Samozřejmě ale vždy platí, že vyšší kvalita namletého zrna se projeví – nehledě na kvalitě kávovaru.

Aeropress

Aeropress vynalezl roku 2005 Alan Adler a téměř okamžitě se stal velmi oblíbeným kávovarem. European Coffee Trip zpracoval vydařený dokument – Aeropress Movie. Je dokonce tak influenční, že se každoročně pořádají regionální i světové soutěže Aeropress Championship, které spojí celou komunitu honem za tím nejlepší receptem. Jeho příprava je nicméně jednoduchá a přitom dovoluje velkou šíři různých receptů. Nejprve si popíšeme jednotlivé části jeho těla. Ty jsou tři. Hlavní komora, kde probíhá extrakce kávy. Ve spodní části této komory se zajistí víčko s papírovým filtrem a do horní části se vsouvá píst s gumovým těsněním.

Inverzní metoda

Díky dobrému těsnění umožňuje jak klasickou, tak i převrácenou (inverzní) metodu. Ta inverzní otočí celý Aeropress na píst na který je nasazena komora pro samotnou extrakci (víčko filtru přijde až úplně nakonec), kde se poté kávová směs louhuje. Jakmile je čas extrakci ukončit, nasadí se víčko s filtrem na Aeropress, celý se otočí a stlačí. Při této metodě je tedy v hlavní roli louhování a extrakce pomocí tlaku, který se vytváří při stláčení.

Zalévání kávy v Aeropressu. Probíhá příprava inverzní metodou.
Příprava Aeropressu inverzní metodou.
Zdroj: Marta Dzedyshko

Klasická metoda

Klasická metoda dodržuje více původní záměr, který Alan Adler zamýšlel. Připravuje se víčkem filtru dolů, přičemž je toto víčko a komora již složeny (píst se nasazuje až nakonec). Právě díky tomu se přidává k již zmíněnému louhování a tlaku také krátká fáze překapávání. Po nasazení pístu se v komoře zvýší tlak, který zabraňuje vykapávání vody z filtru. To je i důvod proč se více lidí přiklání k inverzní metodě, díky které mají celý proces tak nějak více pod kontrolou. Nicméně klasická metoda nevytváří žádnou zásadní nevýhodu a vše se odvíjí jen od výsledného receptu.

Jedna stránka Aeropessu a zároveň její největší plus i minus je neperfektní čistota v šálku, jakási zakalenost. Kvůli tomu, jak lícuje papírový filtr u dírek ve víčku, se dostane do výsledného šálku mnohem více jemnějších kávových částeček – kávového prášku. To má za výsledek plnější tělo, ale také zmíněné zakalení a sediment, který může být pro někoho nepříjemný.

Drippery s uzávěrem

Největší zásluhu na zpopularizování tohoto stylu přípravy mají určitě drippery s uzávěrem – zejména Clever Dripper (Chytráček) a Hario Switch. Jde o na první pohled klasický překapávač, na ten druhý ale člověk zjišťuje, že po nalití voda nikam neodtéká a musí povolit uzávěr, aby se vespod otevřel a káva se mohla dostat z dripperu do šálku.

Na obrázku probíhá louhování kávy v Clever Dripperu.
Clever Dripper ve kterém se louhuje káva.
Zdroj: adventurousway.com

Stejně jako u Aeropressu, i tady je velká podpora celé škály různých stylů: blooming fáze s otevřeným ventilem a následné louhování s uzavřeným, louhování po celou dobu přípravy, blooming fáze se zavřeným ventilem a poté již jen překapávání nebo se dají také použít jako klasické drippery bez ventilu. Možností je opravdu spousta. Oblíbené jsou také pro přípravu čajů.

Věřím tomu, že s těmito alternativami si nepořizujete jen jakési 2 v 1, ale těch X v 1 je mnohem více. Již zmíněná volnost v kvalitě mletí představuje jedno takové X, které je více milostivá vůči levnějším mlýnkům. Další X je nepotřeba konvice s husím krkem, protože díky louhování můžete veškerou kávu hezky promíchat lžičkou. A také je dobré pomyslet i na to, že minimálně s Aeropressem, se vám otevírá obrovská škála různých receptů a díky doplňkovým vymoženostem, které se k němu prodávají, je jich ještě více. Např. „espresso“ pomocí Fellow Prismo.

Myslím si, že pro člověka, který nechce příliš investovat do svého kávového set-upu a očekává jednoduchý proces, jsou právě tyhle přípravy těmi, které by měl zvážit jako první.

Zdroj úvodního obrázku: Parlor Coffee

8 min
14. 04. 2024