Nařízení EUDR, které má omezit dovoz komodit spojených s odlesňováním, naplno vstoupí do praxe koncem roku 2025. Dotkne se i kávy.
Povinností bude u každé šarže doložit, že po roce 2020 nepřispěla ke kácení pralesů. Jenže aktuálně je ve hře změna: jedenáct členských států, včetně Česka, tlačí na „zmírnění“ pravidel. Úředně jde o zjednodušení. V praxi ale hrozí, že bez úprav by zákon mohl nejvíce dopadnout na ty, kteří pracují poctivě, ale nemají prostředky, aby to doložili.
EUDR vypadá na papíře logicky. Reálně ale dopadne na menší farmáře
Nařízení EUDR (European Union Deforestation Regulation) zavádí povinnost tzv. due diligence pro všechny dovozce kávy, kakaa, palmového oleje, dřeva a dalších klíčových komodit. Když jako pražírna nakupujete zelené – ať napřímo, nebo přes importéra – bude třeba doložit přesnou lokaci každé farmy, odkud surovina pochází, a zaručit, že nedošlo k odlesnění po 31. 12. 2020.
Nařízení míří na velké hráče. Jenže se ukazuje, že to může nejvíce odnést někdo úplně jiný.
„Je to regulace s dobrým úmyslem, ale reálně nevíme, co s ní. Chybí komunikace. Farmáři často nemají ani právní vlastnictví k půdě, natož GPS data. Mapování, certifikace – to všechno stojí peníze, které farmáři často nemají,“ říká César Marín, z farmy Chacra d'Dago z Peru. Jeho farma má odběratele v Evropě, přesto přiznává: „Nařízení musíme dodržovat, jinak nebudeme moci vyvážet. Ale velké farmy si poradí. Ale ty menší? Ztrácejí čas, energii i trhy. A to jen proto, že chceme dělat věci poctivě.“
O co se snaží 11 evropských států?
Podle exkluzivního dokumentu, který získala agentura Reuters, žádá jedenáctka států včetně Česka, Francie nebo Itálie o změny v několika bodech:
- Zavedení nové kategorie „velmi nízkého rizika“, která by uvolnila povinnosti pro některé země.
- Zohlednění „technických limitací“ satelitního snímkování – protože se často nerozlišuje mezi skutečným odlesňováním a třeba obnovou části plantáže.
- Posun termínů a zmírnění pro malé a střední podniky.
Zpráva CSIS upozorňuje, že „velké agro-holdingy jsou ve výhodě – mají právníky, mapy, technické týmy. Malí producenti, kteří pracují udržitelně, si ale certifikaci nemohou dovolit.“ Podobně se vyjadřuje i UN ITC: bez podpory může EUDR vést k tomu, že import se přesune jen k několika málo velkým firmám, zatímco malí hráči vypadnou ze hry.
Velmi zjednodušeně by se dalo říct: kdo nemá prostředky, nedostane šanci. A navíc když se sníží požadavky pro „nízko rizikové“ země – třeba členské státy EU – hrozí dvojí standard.
Impulsem ke vzniku nové regulace o odlesňování byl dobrý úmysl – ochrana přírody. Mezi farmáři a importéry zelené kávy se ale stále panuje obava, že další papírování zatíží ty, kteří si nemohou dovolit najmout dalšího konzultanta.
Mohlo by tě také zajímat
Nařízení EU proti odlesňování aneb káva pod drobnohledem
Evropské nařízení 2023/1115, účinné od 30. 12. 2024, má zabránit odlesňování při produkci sedmi komodit, včetně kávy. Podniky musí sledovat původ komodit a zajistit, že nepocházejí z odlesněných oblastí nebo odlesnění přímo nezpůsobují.
Co to znamená pro pražírny?
Jestli nakupujete napřímo, připravte se na novou dokumentaci, včetně souřadnic, polygonů a dat o způsobu pěstování. U velkých exportních partnerů to půjde – někteří už EUDR řeší, mají GIS systémy, někdy i vlastní poradce. Ale pokud pracujete s mikroprodukcí, kooperativou nebo přímo s družstvy, která fungují bez certifikátů, bude situace složitější.
Nařízení se sice týká dovozců, ale tlak se rozloží i na další části kávového řetězce. Ať už kvůli administrativě, nebo změnám v dostupnosti konkrétních káv.
Regulace má smysl, ale potřebuje být férová
Ochrana pralesů a transparentnost v dodavatelském řetězci je zásadní. Jenže aby EUDR fungovalo, musí zohlednit realitu producentů. Protože pokud se nařízení zvrhne v další složku „compliance papírování“, která nechá malého vypadnout a velkého projít, mineme cíl. A to by byla škoda pro kávu, farmáře i pro nás všechny, kdo věříme, že obchod může být férový.
Zdroj: Reuters.com