SpäťMagazín
Longevity: Stává se z kávy nástroj biohackingu?

Longevity: Stává se z kávy nástroj biohackingu?

Dlouhověkost už dávno není výsadou genetiky. Biohacking hledá způsoby, jak ji ovlivnit životním stylem – a kofein se tak dostává pod lupu. Může být káva nástrojem longevity? Podívejme se, co říká věda i zkušenosti.

7min
28. 03. 2025

Dlouhověkost. Slovo, které ještě před pár lety působilo jako téma pro fanoušky věčného mládí, dnes rezonuje napříč medicínou, startupy i domácnostmi. Proč se tolik lidí začalo zajímat o to, jak žít déle? A hlavně: jak žít déle kvalitně?

Na Instagramu sledujeme grafy hladiny glukózy, v podcastech posloucháme, kdy přesně začít s přerušovaným půstem a večer si připomínáme, že modré světlo může rozhodovat o tom, jak naše buňky stárnou. Mitochondrie, autofagie, kortizol, NAD+. Slova, která před pár lety zněla jako z učebnice biologie, se stávají součástí běžných hovorů mezi přáteli, kteří chtějí žít lépe. Víc vědomě.

Longevity tedy dlouhověkost se stává životní strategií – už není jen o tom „dožít se stovky“, ale o tom udržet si výkon, schopnost soustředění, dobrý spánek i psychickou pohodu co nejdéle. A právě v tom hraje kofein překvapivě zajímavou roli.

Co kofein umí – a proč se o něj zajímají biohackeři

Zatímco dřív byl kofein v některých kruzích vnímán spíš jako stimulant na hraně (vyšší tlak, riziko úzkostí, závislost), dnes ho čím dál víc studií i biohackerů staví do jiného světla: jako nástroj pro podporu dlouhodobé vitality.

Mohlo by ťa tiež zaujímať

But first coffee – proč ráno (ne)potřebujeme dávku kofeinu?

5min
01. 09. 2024
But first coffee – proč ráno (ne)potřebujeme dávku kofeinu?

Více než polovina populace pije kávu kvůli kofeinu, který zvyšuje bdělost. Účinky nastupují během 15–20 minut a trvají přibližně 4 hodiny. Bezpečná denní dávka je do 400 mg, což odpovídá asi 3 espressům.

Kofein není jen „nakopávač“. Ovlivňuje metabolismus, moduluje dopaminový systém, zpomaluje vnímání únavy a funguje jako adenosinový antagonista – tzn. látka, která zabraňuje vysílání únavových signálů z mozku. Právě adenosin a jeho receptory se zkoumají v souvislosti s neurodegenerativními nemocemi jako Alzheimer nebo Parkinson.

Kromě toho se kofein (a káva obecně) zkoumá z pohledu vlivu na autofagii – proces, kdy buňky samy „čistí“ poškozené komponenty. A právě autofagie je považována za jeden z klíčových mechanismů zpomalujících biologické stárnutí.

Co říká věda: Ne, káva nás nezabíjí. Možná naopak.

V posledních pěti letech se objevilo několik obsáhlých studií, které ukazují, že konzumace kávy je spojena s nižší mortalitou. Například výzkum publikovaný v European Journal of Preventive Cardiology (2022) sledoval přes 450 000 lidí a ukázal, že 2–3 šálky denně (mleté, instantní i bezkofeinové) jsou spojeny s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí celkově.

Zajímavé je, že káva vykazovala i ochranný efekt u lidí s mírně zvýšeným krevním tlakem – dříve považovaným za kontraindikaci.

Dnes víme, že negativní účinky kávy byly často přehnané a pozitivní naopak podceňované. 

– Prof. Peter Martin z Vanderbilt University

Dlouhá léta byla káva (a hlavně kofein) démonizována: prý odvodňuje, zvyšuje tlak, ničí srdce. Dnes se ukazuje, že většina těchto tvrzení buď nebyla správně doložená, nebo se týká extrémně vysokých dávek.

Například:

  • Odvodnění? Kofein má mírné diuretické účinky, ale při běžné konzumaci kávy nemá významný vliv na hydrataci.
  • Zvýšený tlak? U lidí, kteří pijí kávu pravidelně, se tělo na kofein adaptuje. Dlouhodobě káva tlak významně nezvyšuje – a naopak může být spojena s nižším rizikem hypertenze.
  • Riziko arytmie? U většiny zdravých lidí je bezpečné vypít 3–4 šálky denně, a to i u pacientů s mírným srdečním onemocněním (viz AHA, 2021).

Přesto: stejně jako jakýkoli jiný nástroj má i kofein své meze. U některých lidí způsobuje nervozitu, insomnii nebo gastrointestinální potíže – a tam je potřeba naslouchat vlastnímu tělu.

Mohlo by ťa tiež zaujímať

Může káva ovlivňovat sny?

6min
10. 10. 2024
Může káva ovlivňovat sny?

Ranní káva nás nabudí, ale pozdní konzumace může narušit spánek a ovlivnit sny. Kofein blokuje adenosin, což ztěžuje usínání a zkracuje NREM a REM fáze spánku. To vede k živějším a chaotičtějším snům. Vhodné je pít kávu minimálně 6 hodin před spaním.

Kofein jako součást longevity mindsetu

V praxi to znamená, že káva už dávno není jen ranní rituál nebo sociální záležitost. Pro mnoho lidí – obzvlášť těch, kdo si trackují spánek, glukózu nebo HRV – je kofein součástí plánování dne, podobně jako jídlo nebo suplementace.

Zde jsou některé důležité principy, které se v komunitě longevity a biohackingu objevují:

  • Časování je klíčové: Vysoká hladina kortizolu po probuzení tlumí účinek kofeinu. Ideální čas pro první kávu je mezi 9:30 a 11:30.
  • Cirkadiánní rytmus: Kofein pozdě odpoledne může narušit melatoninový cyklus a ovlivnit kvalitu spánku – i když subjektivně usnete.
  • Rozhoduje genetika: Kofein na vás může působit jinak než na ostatní – existuje totiž gen CYP1A2. Těmto lidé se říká „pomalí metabolizátoři“ a jde o to, že u nich dochází k pomalejšímu odbourávání kofeinu, což může vést k delšímu působení a můžou se objevit negativní účinky, jako je bušení srdce nebo nervozita.

A co výběrovka?

Proč tohle všechno řešíme zrovna na webu, kde se většinou píše o výběrové kávě či gastronomii? Právě výběrová káva nabízí to, co se s longevity mindsetem dobře doplňuje:

  • čisté složení (žádná plnidla, dochucovadla nebo cukr),
  • menší porce, vyšší kvalita – místo tří velkých latte, jeden precizní filtr,
  • rituál, který zpomaluje – a který se dá spojit s mindfulness, čtením, poznámkami k senzorice nebo krátkou pauzou během dne.

Výběrovka navíc často přitahuje lidi, kteří přemýšlejí o jídle a životním stylu jinak. Káva se tak stává součástí širšího zájmu o zdraví, výkon a kvalitu života.

Zdroje: Longevity PodcastScienceDaily, Harvard Health Publishing, PubMed

7min
28. 03. 2025