Teď v zimních měsících jsou čaje vyhledávaným nápojem. Občas vyhledáváme i teplé nápoje, které jsou vhodné například i před spaním. Anebo hledáme alternativy k čajovým nápojům kvůli jiným zdravotním benefitům. A právě v těchto případech je vhodnou variantou “nečaj”. Co ale označení čaje “nečaje” přesně znamená? A co všechno do této kategorie patří?
Nejprve se podíváme na klasické čaje. Do této kategorie spadají pouze nápoje, které ve svém složení obsahují rostlinu čajovníku, tedy rostlinu Camellia sinensis. Důvod je prostý, čajové nápoje jako je čaj černý, zelený a bílý obsahují různé poměry kofeinu, označovaného také jako tein. Kofein nemusí vyhovovat úplně všem anebo nevyhovuje konkrétním situacím, jako je například teplý čaj před spaním.
Čaje „nečaje”
Mezi tzv. čaje “nečaje” tedy řadíme nápoje, které neobsahují čajové lístky, ani jejich podíl. Princip přípravy je u těchto nápojů stále stejný jako u přípravy čaje. Mohli bychom je rozdělit na dvě varianty. Na nápoje, které neobsahují kofein a na nápoje, které kofein přirozeně obsahují.
Mezi nápoje, které kofein neobsahují, patří všechny ovocné a bylinkové čaje, případně směs bylinkovo-ovocných. A právě mezi bylinkové bychom mohli zařadit i čaje jako je rooibos, a honeybush. Tyto čaje mají z pohledu přípravy jedno společné, jejich příprava je delší a zalévají se vždy vodou o teplotě 100 °C, s výjimkou maté.
Zatímco čaje ovocné obvykle obsahují směs plodů jako jsou například jablka a jahody, čaje bylinné se vyskytují ve formě směsí či jako jednodruhové varianty. Patří sem například čaj ibiškový, šípkový, zázvorový nebo čaj z citronové trávy.
Rooibos
Rooibos je často řazen mezi bylinkové nápoje. Je připravován z keře čajovce kapského, Aspalathus linearis, z čeledi bobovitých rostlin. Tento keř se přirozeně vyskytuje v jižní Africe a neobsahuje žádný kofein. [1]
Typicky jsou známé dva druhy, přičemž oba pochází ze stejné rostliny a je zde pouze rozdíl v jejich zpracování. Známější je červený rooibos, který při zpracování dostává svou typickou barvu při oxidaci. Oxidace hraje roli i při vytváření chutí rooibosu. Nálev z červeného rooibosu má červenohnědou barvu a chutná podobně jako černý čaj, který při svém běžném zpracování také podléhá oxidaci. V chuti rooibosu cítíme zemité, dřevité tóny s lehce nasládlým koncem.
Pokud bych měla doporučit nějaký rooibos, který mi doopravdy utkvěl v paměti, bude to ten od Tea Mountain s červeným pomerančem.
Druhým typem je rooibos zelený, ten není při svém zpracování oxidovaný a zanechává si proto svěží žlutozelenou barvu. Troufnu si říct, že není až tolik známý a jeho chuť je od rooibosu červeného diametrálně odlišná. Chuť zeleného rooibosu je více svěží, méně dřevitá a někdy i s citrusovým nádechem.
I jeden ze zelených rooibosů patří mezi mé oblíbence. Zelený rooibos navíc obsahuje více antioxidantů než rooibos červený. Nejde o čistý rooibos, ale směs o směs rooibosu od Whittard.
Mezi zdravotní benefity patří, vedle již zmíněného obsahu antioxidantů, také vysoký obsah minerálních látek a zklidňující účinek. [1]
Honeybush
Honeybush je podobný čaj jako rooibos, ale pochází z jiné rostliny. Nejedná se tedy o stejný nápoj. Honeybush je připravován z rostliny Cyclopia intermedia a označuje se jako honeybush díky své vůni po medu. Rostlina pochází z čeledi bobovitých původem z jižní Afriky, stejně jako rooibos. Listy rostliny po uříznutí oxidují, čímž vzniká tmavě hnědá barva a plná dřevitá, sladká chuť s tóny tmavého ovoce. Podobně jako rooibos má honeybush velmi nízkou hladinu taninu, což vytváří hladký, snadno pitelný nápoj s vysokým obsahem antioxidantů. A protože neobsahuje kofein, jde o nápoj, který můžeme pít celý den. [1]
Vedle vysoké hladiny antioxidantů má honeybush také další zdravotní benefity. Působí protizánětlivě, posiluje zdraví trávicího traktu a podporuje ženské zdraví. [2]
Maté
Někdy označované i jako yerba maté. Maté patří do skupiny, která přirozeně kofein obsahuje. Jak jsme si již řekli na začátku článku, zdrojem kofeinu, v tomto případě, nejsou listy čajovníku. Kofein přirozeně obsahuje rostlina, ze které maté pochází.
Jde o stálezelený keř, případně strom, cesmíny paraguayské, Ilex paraguariensis. Nápoj z této rostliny přirozeně obsahuje kofein a třísloviny. Rostlina pro svoje pěstování potřebuje specifickou půdu a klima, komerčně je pěstována v malých oblastech Argentiny, Paraguaye a Brazílie. [3]
Maté se pije především kvůli obsahu kofeinu a povzbuzení energie. Jeho chuť je jako kouřový zelený čaj a je podobný chuti čaje lapsang souchong, tzv. popcorn tea. [4]
Při přípravě maté se suché listy dávají do speciálních nádob a zalévají se horkou vodou. Po krátkém namáčení listů dochází ke konzumaci. Toto zalití se s jednou dávkou lístků opakuje i 10x. Podávání nápoje je specifické. Speciální nádoby zvané kalabasa jsou z tykví nebo případně dřevěné či kovové s typickým tvarem. Maté se pije pomocí speciálního brčka, bombily, které je zakončeno sítkem, aby nedocházelo k nasávání lístků. Nápoj se často podává neochucený, ale můžeme se setkat i s variantami dochucenými mlékem, cukrem, bylinkami, kávovou sedlinou nebo citronovou šťávou. [3]
Maté je spojeno s kulturní tradicí Rio Grande do Sul v Brazílii, kde se pije jako společenský nápoj už staletí. Bylo základním prvkem stravy a kultury starých gauchos. Najdeme je nejen v Brazílii, ale také v Argentině, Uruguay, Paraguay a na severu Chile. Tento povzbuzující nápoj je, podobně jako zelené čaje, ideálním společníkem při učebních či pracovních večerech.
