Tmavě pražená italská robusta je u Albánců na denním pořádku. Stejně jako v Itálii, kolébce espressa, i tady vypije většina lidí několik šálků kávy za den. Nejvíce objednávaným kávovým nápojem je v Albánii espresso, po něm macchiatto a cappuccino. Doma si většina Albánců připravuje kafe turke, což je káva z džezvy (ibrik).
European Coffee Trip ukazuje v celé Albánii pouze čtyři podniky, všechny v hlavním městě, Tiraně. Na svém výletě po Albánii jsem navštívila tři z nich a ve dvou si stihla s mladými baristkami popovídat o místní kávové kultuře, její konzervativnosti a skryté progresivitě, o poptávce a nabídce a o albánské nátuře.
Antigua Specialty Coffee
Moje první návštěva vedla do Caffee Antigua, kde jsem se seznámila s baristkou Pamelou. Dívka s výběrovou kávou pracuje teprve půl roku a bylo na ní vidět, že ji práce hodně baví a chce o kávě vědět co nejvíc.
Kávu miluju, piju 3–4 za den. Když jsem přišla do Antigui, neměla jsem s výběrovkou žádné zkušenosti, pracovala jsem předtím jen v baru. Práce tady je pro mě úžasná zkušenost. Učím se stále nové věci, je to zajímavé.
– Pamela
Když si v Česku objednáte expresso, každý barista si o vás pomyslí, že s vámi není něco v pořádku. V Albánii je však pojem „ekspreso“ úplně běžně užívaný. Kromě ní mě v nabídce Antigue překvapilo několik dalších nápojů. Pamela mi bez váhání připravila šálek Beetroot.
„V Albánii se káva pije hodně. Lidé jsou zvyklí na několik šálků denně a drtivá většina konzumované kávy v zemi je robusta. Albánci potřebují silnou kávu, na kterou jsou zvyklí jako v Itálii. Robusta tady vede na plné čáře. Naše kavárna nabízí pouze arabiku, proto ji navštěvují především turisté. Řekla bych, že Albánci tvoří tak dvě, možná tři procenta z celé naší klientely,“ objasnila baristka.
Robusta je srdcovka
Ani Pamela nedá na robustu dopustit: „Mám ji moc ráda, prostě se tady pije. Nemůžu říct, jestli mám radši italské ekspreso z robusty, nebo ovocité chutě naší výběrovky. Jsou to dva úplně odlišné typy kávy a mám ráda to i to,“ řekla.
Antigua má pražírnu v Drači (Durazzo), v druhém největším městě Albánie nedaleko Tirany. Pražírna má stejný název jako kavárna a veškeré zpracování jejich zrn se děje tam. Antigua splňuje také další důležitý pilíř progresivní výběrovky – dbá na udržitelnost. „Je pro nás velmi důležité, abychom měli udržitelnou kávu. Zrna také dodáváme i do dalších kaváren v Tiraně.“
Je možné, že se bude kávová kultura v Albánii měnit a lidé dostanou chuť zkoušet nové věci? Pamela si myslí, že výběrovka v blízké budoucnosti v Albánii neprorazí. Proto mě překvapil rozhovor s baristkou Nelou z kavárny Hana, kterou jsem navštívila o několik dní později.
Hana Corner Café
„Nejsem si jistá, jestli Albánci přesně ví, jaký je rozdíl mezi arabikou a robustou. Jedno ale můžu říct s jistotou: Albánci milují kávu. Není to pro ně jen nápoj, je to rituál jejich každodenního života. Předtím, než se kavárny staly samozřejmostí, se káva hodně pila v malých pražírnách,“ pověděla mi Nela. Její názor ohledně lásky Albánců ke kávě s Pamelou souzní, ohledně progresivity a kávového posunu v zemi má však názor jiný.
K nám do kavárny nechodí jen turisté. Albánci určitě nejsou konzervativní, co se kávy týče, jen se s arabikou musí seznámit.
– Nela
Nela přiznává, že kavárna Hana Corner je pro turisty jistě atraktivní, jelikož nabízí kávy, které v jiných albánských kavárnách nemají. „Neservírujeme jen to, co lidé chtějí, ale to, co my máme rádi. Na Haně se mi líbí, že dáváme lidem možnost výběru, jelikož máme robustu i arabiku. Mohou zkoušet něco nového, ale zároveň si dát to, na co jsou zvyklí. Je pravda, že Albánci prostě nejsou o kávě tak dobře informovaní, jako lidé v některých jiných státech, ale místní k nám chodí často. Chtějí zkoušet nové věci, ptají se na naši kávu, zajímají se o to, co pijí,“ vysvětlila.
Nela velmi hezky popsala personál kavárny. Řekla mi, že majitelka je velmi přátelská a její lidský přístup dělá z Hany příjemné místo. „Vsázíme u nás na nedokonalost, autenticitu a lidskost. Máme tu staré knížky, náhodně rozmístěné stolky, které často stěhujeme z místa na místo, nemáme žádné jednotné zástěry ani naučené neupřímně milé chování a jsme prostě takoví, jací jsme. To na nás lidé, myslím, mají rádi.“
Albánci umí využít, co jejich země nabízí
Zeptala jsem se Nely, jak je to v Haně s rostlinnými mléky. Rostlinná mléka sice mají – ovesné a sójové, albánská klasika to ale zrovna není.
„V Albánii máme velkou agrikulturu, používáme mléko od našich krav, které žijí v horách. Využíváme to, co naše země nabízí. To Albánci prostě umí. Tirana se ve 21. století rozrostla asi na dvojnásobek její původní rozlohy. Před urbanizací žili lidé roztroušeně po celé zemi a neměli přístup k obchodům ani k trhu, měli své malé farmy a museli se naučit využívat, co mají. Na nahrazování kravského mléka neměli ani pomyšlení,“ přiznala.
Podle Nely se nátura Albánců za posledních deset let dost změnila. „Je jasné, že turismus má vliv na ekonomiku a zvedání cen. Lidé sem tak přináší nové věci jako třeba informace o progresivní kávové kultuře. Albánci k novým věcem určitě nejsou tak skeptičtí jako kdysi.“
Jaká je podle vás budoucnost kávové kultury v Albánii? Bude za deset let země posetá výběrovkami, nebo má pravdu Pamela a u místních bude i nadále vítězit konzervativnější káva? Seznam aplikace European Coffee Trip je zatím stále stručný: kromě Antigui a Hany nabízí ještě Rubi Cakes & Specialty Coffee a 505 café. Jsem tedy přirozeně zvědavá, kolik jich v aplikaci najdu za pár let.
Foto: Veronika Adamová