Kdy naposledy jste s údivem sledovali velikost zrnek ze sáčku kávy, který jste si zrovna přinesli domů? Pokud by vaše odpověď zněla „nikdy“, nejspíše jste ještě nepřišli do kontaktu s odrůdou kávy Maragogipe.
Kdyby odrůdy káv měly být známými osobnostmi na základě svých vlastností a charakteristik, tak by ve srovnání s Taylor Swift (Cattura – je všude a skoro všichni ji mají rádi) nebo Annou Wintour (Geisha – vznešená, „květinová“, častou inspirací vkusu) byla odrůda Maragogipe dozajista André René Roussimoff – gigant s něžným srdcem.
Jmenné komolení
Než si zevrubněji ponoříme do specifik Maragogipe, zmíním, že podobně jako Geisha, ani Maragogipe nemá usazené pojmenování. Kvůli tomu se běžně můžeme setkat i se zápisem Maragogype nebo s přezdívkou Elephant beans (v překladu sloní zrnka). Zde však dodám, že odrůda Maragogipe běžně nemá žádnou souvislost s kávou kultivovanou trávicím traktem slonů.
Co Maragogipe je?
Maragogipe je přirozenou mutací kávovníku Typica. Za takovou mutaci se většinou považuje jev, kdy určitý jedinec kávovníku vyroste atypickým způsobem, který se následně ve stejné míře/kvalitě projeví i v další generaci rostlin naklíčené ze semen této původní rostliny. Konkrétně Maragogipe je mutací, jejíž růst byl poprvé zaznamenán na poli v okolí stejnojmenného města v Brazílii. Mimoto odrůda Maragogipe není ve světě kávy žádným mladým floutkem, jelikož poprvé byla objevena už v roce 1870.
Proč je Maragogipe tak „velká“ věc?
Po několika odstavcích pukajících narážkami na velikost už přestanu obcházet horkou kaši. Asi nejvýraznějším rysem, kterým odrůda Maragogipe oplývá, jsou výjimečně rozměrné třešně. Zrna této odrůdy jsou dokonce tak velká, že se běžně používají jako krajní příklad na spektru velikosti kávových zrn. Tam ale abnormality nekončí. Krom velkých třešní má odrůda typicky i veliké listy, které jsou od sebe odděleny nebývale dlouhými úseky mezi listovými uzlinami.
Spojení „velká věc“ se dá vnímat ale i více konceptuálně. Jedním z dalších přínosů Maragogipe je totiž to, že je jednou z mateřských odrůd oblíbené Pacamary. A jelikož Pacamara po Maragogipe převzala právě rozměrná zrna – a zrovna mám sáček doma – přikládám níže obrázek pro ilustraci velikosti. Vlevo Pacamara z El Salvadoru, vpravo Heirloom z Etiopie.
Jak Maragogipe chutná?
Ačkoliv se chuť kávy značně proměňuje na základě prostředí, ve kterém kávovník vyrostl, a na následném zpracování a pražení, většina zdrojů o Maragogipe se shoduje na tom, že tato káva je obvykle velmi sladká s mírnou aciditou. Zajímavé pak je, kolik různých zdrojů se zmiňuje o příjemném těle, které je podle nich kombinací sladkosti a mírné kořenitosti s hloubkou srovnatelnou s hutným vývarem.
Osobně u této odrůdy pracuji s hrubším mletím nebo studenější vodou, díky čemuž se většinou dostávám do více ovocitého, ale přesto pořád nádherně sladkého spektra deskriptorů. Často se při hledání chutí vracím třeba ke zralým višním. Tělo se pak v takovém případě obvykle přesouvá směrem od kořenitého až exoticky dřevitého směrem k více kulatému kakaovému.
Drobné neduhy odrůdy
Velikost Maragogipe s sebou bohužel nenese velkou houževnatost. Kvůli tomu je tato odrůda bohužel často relativně nevýnosná a značně náchylná na různé druhy škůdců a nemocí. I proto, ač se nejedná o nijak zvláště exkluzivní odrůdu, se na ni v pražírnách dá narazit spíše ojediněle.
Jediná další věc, která se nedá vytýkat ani tak odrůdě, jako spíš designérům mlýnků, je skutečnost, že někdy mají tato rozměrná zrna problém doputovat z násypky do mlecí komory mlýnku. Dozajista za pravdu by mi třeba dali ostatní vlastníci první generace mlýnku Fellow Ode, kteří na něm někdy zkoušeli mlít více než 30 gramů této odrůdy najednou.
Kde Maragogipe koupit?
Nejspíš proto, že zájem farmářů o tuto odrůdu je na ústupu a z odrůdy se stává výstřednost, na kterou se soustředí spíše menší kávové plantáže, aktuálně ve své oblasti nevím o žádné pražírně, jež by tuto odrůdu měla v nabídce. I když se bude jednat o bezpředmětné doporučení, nemohu si však odpustit vzpomínku na fantastický macerovaný naturální Honduras z Poppy Beans z léta minulého roku.
Zdroj titulního obrázku: World Coffee Research