Kde všude pomáhá AI v kávovém světě?

V dnešní době je umělá inteligence (AI) často skloňovaná. Umíte si ale představit její přínos v kávovém světě? Jak vypadá káva, kterou upražila AI? Půjde o nový trend, který jak rychle přišel, tak i rychle odejde, nebo přijdeme o další řemesla?  Je na čase, abychom se začali pokroků AI obávat?

AI může být v dnešní době dobrým sluhou, ale také zlým pánem. Pro některé z nás může představovat velkého strašáka. Nechci znít pateticky, ale v souvislosti s prací se AI dotýká i oblastí, které mě na první dobrou vůbec nenapadly. Takovým příkladem může být právě i kávový svět.

Co vás napadne jako první, když se řekne „káva a AI“? Kde můžeme v tomto řetězci umělou inteligenci použít? Troufnu si říct, že jako první se mi vybaví kávové obaly. Trend, který postupně probublává i na území Slovenska a Česka je generování kávových obalů pomocí umělé inteligence. Jednou z pražíren, které si tuto cestu designu na Slovensku vybraly, je i Barista Roasters. Na dotaz, proč se tak rozhodli učinit, jsme se zeptali majitele Miroslava Boltvana. „Vždy som chcel odlíšiť moje kávy aj obalmi, aby zaujali hneď na prvý pohľad. Najskôr sme využívali obrazy, ktoré kreslila moja sestra, no bolo to zdĺhavé a aj jej to zaberalo dosť času. A tak som sa rozhodol využit AI. Je to rýchle, krásne a stále jedinečné, pretože nikdy to nevytvorí rovnaký obrázok dvakrát. Ďalej nám to ušetrí financie, kedže je to zadarmo.“

Vygenerování obrázků zabere chvíli oproti množství úsilí, které člověk musí vynaložit na nalezení vhodného grafika, představení myšlenky, a hlavně čekání, až na samotnou zakázku dojde řada. Umělou inteligenci v pražírně Barista Roasters používají pouze na tvorbu etiket. Vyzdvihují především rychlost celé tvorby. „Je to možno minúta, ide o to, aký presný popis obrázku zadám. Niekedy to je hneď na prvý pokus a o minútu mám etiketu.“

Co na to dizajnér?

Právě na otázku „Jak moc ohrožuje umělá inteligence práci dizajnerů?“ jsem se zeptala Soni Halfar (@s.popart), která úzce spolupracuje na tvorbě obalů pro brněnskou pražírnu Liškafé. Právě AI bychom mohli označit za důvod vzniku této spolupráce. „Niekedy na začiatku tohto roka začal Martin, majiteľ pražiarne, pridávať do stories generované AI obrázky a ja som si povedala: ‚nie, moja obľúbená pražiareň…‘ Hneď som mu napísala, či by nechcel design od živého človeka. Sadli sme si na to a po veľmi rýchlom čase vymysleli dnešnú podobu zberateľských instaxových kartičiek.“

Jaké jsou plusy tvorby obalů „postaru“ od designéra? „Martin má skvelé nápady a ako jeden z mála klientov má jasné vízie a nechce natlačiť veľa textu na malý papierik. Necháva mi voľnú ruku v ilustráciách. Častokrát preberáme chuťové profily, ako to celé zaznačiť na obal. Je príjemné byť zahrnutá v tomto procese. Pracuje sa mi tak lepšie, než keby som dostala len požiadavky, ktoré sú pevne dané (ako pre AI). Výhoda ľudského prístupu je, že človek sa môže ľahko odchýliť od zadania a využiť vlastnú skúsenosť k vytvoreniu designu tak, ako si ho ani zadávateľ nevedel predstaviť. AI plní požiadavky a nedokáže improvizovať.“

Soňa přiznala, že je pro ni velkým plusem také fakt, že se dostane ke vzorkům káv mezi prvními – a právě na chuťovém profilu si pražírna zakládá. „Najväčšia výzva je navrhnúť obal tak, aby ‚chutil‘. Potrebujem dostať na biele plátno chuťový profil, ktorý si zákazník vie predstaviť bez toho, aby si ho prečítal. Obrázok je to prvé, čo človeku udrie do očí. Vystihnúť jemnosť, hutnosť alebo šťavnatosť. Držať sa jednoduchosti a abstrakcie. Za takým najjednoduchším vizuálom je stále kopa práce. Vymyslieť ho tak, aby sa dalo čítať a rozoznávať pochutiny v obyčajných tvaroch a podporiť ich farbou. Občas to sama poruším, keď sa snažím vizuál odľahčiť a vniesť tam trochu humoru. Naposledy som bojovala s chuťovým profilom broskyne a jogurtu. Viete si predstaviť tie sprosťárny, čo vznikali, aj keď som nechcela. To by sa asi AI nestalo.“

Právě v případě Liškafe se snaží k obalům přistupovat jako k něčemu unikátnímu. Jejich obrázky zároveň fungují jako sběratelské kartičky. Svou poklonu Soňa vystřihla také polské pražírně PALE Coffee Roastery. „Ich obal na kovovej plechovke nesie ilustrácie rôznych poľských umelcov. Do ich diela nezasahuje názvom svojej pražiarne, druhom kávy, ani lokalitou. To všetko je napísané na malej nálepke na vrchu plechovky spolu s menom autora obrázku. Je to od nich obrovské gesto a pocta tvorcom.“

V otázce možného využití AI pro pražírny bychom se neměli dívat pouze na kávové obaly. Která pražírna v dnešní době nemá svůj e-shop, kde je vhodné danou kávu co nejlépe popsat? Chápu, že u výběrovky, u které se zboží poměrně rychle točí a člověk má vymyslet najednou 48 popisků na kolumbijskou kávu jen za tento rok, to může být lehce náročné. A právě zde, v případě této „monotónní práce“ si myslím, že by AI mohla pražírnám také pomoci. Z textů by se tak nemusely stávat pouze prázdné věty z překladače. Kratší popisy, pod kterými si jako zákaznice dokážu alespoň trochu představit, odkud káva pochází, jak byla zpracovaná a co od ní mám očekávat, by tak mohly přinést své ovoce i v prodeji. 

No dobře to bychom měli. Pražírna tedy zjevně může ze zapojení AI jen těžit. A to jsem nezmínila ušetřené náklady na grafika a copywritera. Co když to ale všechno posuneme ještě o krok dál a řekneme AI, ať se předvede v tom, co umí? Právě o to se pokusili ve Finsku. Pražírna KAFFA Roastery se spojila s konzultanty AI nástrojů z firmy Elev a společně představili první kávu vytvořenou AI. 

AI káva

Na celý vývoj této kávy a výsledek experimentu jsme se zeptali Kaisy Kokkonen, manažerky pražírny. „Nápad na AI kávu vzešel od Antti Merilehto přímo z firmy Elev. Firma Elev pracuje s AI a vede školení pro další společnosti ohledně AI. Cílem bylo zjistit, zda je vůbec možné použít AI v něčem, co je velmi konkrétní – jako pražení, které obvykle velmi závisí na smyslech kávových profesionálů.“

Jak znělo zadání?

„Hlavním cílem nebylo vytvořit něco ‚perfektního‘, co kávoví profesionálové ještě nikdy neochutnali. Chtěli jsme vytvořit vyvážený blend, který bude chutnat klasickému zákazníkovi s ohledem na to, že má rád kávu, ale úplně mu nezáleží na zemi původu, druhu zpracování nebo ulítlých chutích. Blend, který bude chutnat více lidem. Ve Finsku se běžně pije světle pražená káva i s trochou mléka, takže jsme potřebovali něco, co bude fungovat i tímto způsobem.“

Kaisa hned v úvodu přiznala, že nikdo ze zúčastněných nepředpokládal, že AI nahradí práci pražičů Chtěli spíš otevřít konverzaci, zda bude vůbec možné něco takového v budoucnu dělat. „Možná to nebude způsob, jakým budeme v budoucnu AI využívat, ale třeba někdo jiný vytvoří něco jiného, něco, v čem se zapojí AI do kávového průmyslu. Nikdo nechce z procesu odstranit kreativitu a lidský talent, ale jistě existují části práce, které může AI výrazně usnadnit.“

Když se řekne „káva vytvořená AI“, nejspíše si málokdo představí, jak celý proces probíhá. Jak to tedy se zapojením umělé inteligence do procesu bylo? „Měli jsme data o všech aktuálních kávách na skladu, která používáme na tvorbu různých blendů. Především jde o kávy s hodnocením 84–86 bodů z různých pěstitelských zemí. Nejsou to kávy, které používáme jako single origin nebo limitky, ale pořád jde o výběrové kávy. A použili jsme také data sesbíraná během našich 15 let v byznysu. Naše vlastní data tak byla součástí celého procesu. Zástupci Elevu popsali proces jako: ‚Umělá inteligence byla použita jako sparring partner, aby navrhla, jak bude proces nejlépe proveden‘. Když už jsme znali kroky, AI a Velký jazykový model (LLM) vyhodnotili existující údaje o kávě a navrhli ingredience perfektní kávy.“ Firma Elev při návrhu směsi využívala již existující prvky AI, jako je například ChatGPT nebo Copilot.

Celé složení a původ, jak to u výběrové kávy bývá, není žádným tajemstvím. Dnes již tedy víme, že AI vybrala směs čtyř originů: 40 % Brazílie (Fazenda Pinhal); 10 % Ethiopie (Geruke); 25 % Kolumbie (San Lorenzo); 25 % Guatemaly (La Bolsa).

„Obvykle používáme 2–3 kávy na tvorbu směsi. Brazílie měla do mixu přidat hladkost a vyváženost, Etiopie jiskrnost a Kolumbie s Guatemalou zase komplexnost. Kávu jsme pak upražili jako vždy, AI nám nedala žádné pokyny k pražení.“

I přesto mi v hlavě visí stále jedna otázka: Kolik výsledků AI navrhla? Podle Kaisy byl výsledek pouze jeden, jejich pražič se pokusil o dvě obměny k návrhu AI. I přesto se rozhodli vybrat a zařadit do produkce pouze AI návrh v původním znění. „Jsem ráda, že jsme to tak nechali. Nyní vidíme, co AI navrhla, a my jsme do toho příliš nezasahovali. Kdyby to bylo něco, co děláme pravidelněji, určitě bychom udělali více profilů a vybraly ty nejlepší. Myslím si, že ‚starým způsobem‘ bychom mohli vytvořit ještě lepší směs, ale o to v tomto experimentu nešlo.“

Celý projekt byl spuštěn na začátku tohoto roku, kdy vznikl první nápad na podobný pokus. Představení kávy vytvořené AI následně proběhlo na Helsinském kávovém festivalu v dubnu. „Nejdříve jsme chtěli udělat jen omezené množství kávy, ale získalo si to tolik pozornosti ve světě, že ji máme stále v nabídce. Směs je více populární mezi ‚nekávičkáři‘, díky AI-conic máme daleko víc publicity než kdy předtím s jinou kávou. Pro kávovou komunitu ve Finsku jsme známí, jsme zde největší výběrovou pražírnou, ale pokud se v kávě zase tolik neorientujete, třeba jste o nás ještě ani neslyšeli. Je zábavné pozorovat, jak k nám do pražírny začalo chodit hodně lidí z IT sektoru a počítačoví nadšenci. Máme teď také mnoho objednávek na AI-conic z Německa nebo Ameriky. Vsadím se, že tam jsou do AI ještě o trochu více zapálení a chtějí si prostě objednat AI produkt. Ta káva jako taková je zase tolik nezajímá.“

Jak káva obstála při našem testování?

Vzhledem k zadání, při kterém beru v potaz, že šlo o kávu pro spíše běžné konzumenty kávy, si troufnu říct, že káva vystihla své cíle skvěle. Směs byla upražená na omni roast a lépe se tak hodí na přípravu espressa. Espresso bylo dobré, spíše konzervativní, s chutí třešní v karamelu. Při přípravě na filtr se tóny sladkosti a šťavnatosti určitě objevují, nicméně v pozadí je patrná poměrně výrazná hořčinka a kyselost je spíše na ústupu.

Je zde ještě jedna možnost, jak nám může AI při pražení pomoci – jde o kontrolu kvality, ať už při třídění zeleného zrna nebo při hodnocení procesů v reálném čase v průběhu pražení. I takové vylepšení se v dnešní době na trhu objevují. Jak to ale bude s vývojem AI dál? Nemáme z ní mít spíše strach?

Miroslav Boltvan z pražírny Barista Roasters, vyzdvihl další možnou pomoc umělé inteligence: „AI je veľmi dobrý pomocník aj na sociálnych sieťach. Strach nemám, je to pre každého a každý to môže využívať, ale myslím, že každý sa chce aj odlíšiť a nie byť rovnaký.“ Designérka Soňa Halfar vidí přínos AI celkově v umění a zdůraznila jeden důležitý aspekt celé tvorby: „Svet ide míľovými krokmi dopredu. Keď už sa predáva umenie online len v podobe dát a v digitálnom svete existujú obrazy, ktoré menia podobu podľa počasia, prečo by AI nemohla navrhovať kávu a aj obal. Každé ‚umenie‘ má svojich zástancov aj odporcov. Bolo to tak vždy. Keď sa využíva AI ako umelecký nástroj, vždy je pri tom človek. Človek zadáva požiadavku, človek rozhoduje, čo ešte doladiť. Takže stále je to ešte o vkuse živej bytosti.“

Na závěr vás, pokud máte stále strach, uklidním ještě jednou informací z naší žurnalistické brandže. Z doby, kdy se články podepisovaly stylem „tento článek byl pro vás vygenerován pomocí AI“, jsme snad nadobro pryč. Přesto pro jistotu dodávám, že tento článek nenapsala umělá inteligence.

• Přečtěte si také: AI – poradí se špatně připravenou kávou?