Pravděpodobně neexistuje větší existenční hrozba pro kávu, ale i celý svět, než změna klimatu. I když diskuse o její pouhé existenci neustále přilévá do ohně na poli politiky, faktem zůstává, že jsme výrazně k jejímu prohloubení přispěli. Změna klimatu se skutečně děje. A je třeba o tom mluvit. Klimatická krize výrazně ovlivňuje možnosti pěstování kávy. Ať už jsme profesionálové nebo pouze nadšenci, na dobré kávě záleží! Ale jak přesně změna klimatu kávu ovlivňuje?
Posun regionů pěstování kávy
Nejvýraznější efekt, který změna klimatu na kávu má, je změna míst, kde je možné kávu pěstovat. Historicky se káva pěstovala v oblasti známé jako kávový pás. Jde o oblast mezi obratníky Raka a Kozoroha, táhnoucí se 25-30 stupňů na obě strany rovníku. V této oblasti sídlí zhruba 70 producentských zemí. Káva vyžaduje specifické klima pro svůj růst. Mírné teploty s teplejšími dny a chladnější noci a jasně vymezené období dešťů a sucha, správnou vlhkost atp. Tento pás kolem rovníku poskytuje právě takové podmínky.
S rostoucí teplotou, v důsledku změny klimatu, se však země vhodné pro pěstování kávy přesunou mimo tradiční kávový pás. Dle výroční zprávy World Coffee Research z roku 2018 pochází 47 % celosvětové produkce kávy ze zemí, které by do roku 2050 mohly ztratit více než 60 % oblastí vhodných k pěstování kávy. Další studie odhalila, že až 60 % odrůd divokých kávovníků by mohlo být ohroženo vyhynutím kvůli klimatickým změnám. A některé z nich by mohly být dobrým genetickým zdrojem k vytvoření kávovníků odolnějších ke změnám klimatu. Důsledky jsou skvěle vysvětleny ve videu od Vox.
A nové regiony sice budou vhodnější k pěstování kávovníků, ale tato záměna není zdaleka oko za oko. Zaprvé by přesouvání oblastí vyžadovalo znovuosazení krajiny kávovníky. Což způsobí devastaci oblastí předešlých. Ty už nebudou moci produkovat produkt, který pro ně mnohdy představuje smysl života. Dále neexistuje žádná záruka, že nové oblasti budou tolik vhodné jako oblasti předešlé. Káva, zejména výběrová arabika, má tendenci upřednostňovat horské oblasti a tyto horské oblasti poskytují vhodné klima k jejímu pěstování. Nově vzniklý pás vhodný k pěstování kávy již nemusí být tolik hornatý.
Nepředvídatelné počasí
Klimatické změny činí planetu teplejší, ale také narušují “historické vzorce” chování počasí. Káva si vybírá a nejlépe se jí daří, když je počasí stálé, jako oddělené období dešťů a sucha. Růst teplot ovlivňuje tyto povětrnostní vzorce a způsobuje cokoliv od záplav po prudký vítr, ale i častější období dešťů. To vede k brzkému či sporadickému kvetení kávovníků, následnému nerovnoměrnému zrání kávových plodů, prodlužování sklizní a ztížení sběru v období ideální zralosti plodů.
Nerovnoměrné dozrávání a prodloužené sklizně mohou producentovi zabránit v maximalizaci jejich výnosu. To s řadou dalších problémů, kterým farmáři musí čelit, může vést k zastavení pěstování kávy a snížení dlouhodobých ztrát.
Extrémní přírodní katastrofy navíc mohou kávu odříznout od trhu. Povodně a sesuvy půdy, jako ty ve Rwandě v roce 2020, zničily zpracovatelské závody a narušily přepravní trasy mezi farmami, zpracovatelskými stanicemi a přístavy.
Vyšší teploty přináší větší hrozby
Kromě klimatických změn patří ke dvěma největším hrozbám pro producenty kávová rez a zavíječ kávový. Průměrné roční teploty jsou každým rokem vyšší a kávovníkové plantáže se stávají vhodným prostředím pro tyto choroby a škůdce. Spolu s nepředvídatelnými srážkami vytvořily vyšší teploty a vhodné prostředí pro Hemileia vastatrix, houbové onemocnění rzi kávovníku. Rez napadá listy kávovníků, zamezuje fotosyntéze a způsobuje až úhyn rostlin, podle některých odhadů snižuje výnosy až o 82 %. Podobně si také zavíječ kávový užívá teplejší podnebí, na napadených rostlinách se zavrtává do kávových zrn, kde klade vajíčka a ničí tak úrodu.
Pokles pracovní síly
Sklizeň kávy je náročný proces. V případě manuální sklizně do značné míry závisí na migrujících pracovnících. Bez kvalifikovaných pracovníků, kteří v případě Střední Ameriky převážně cestují ze země do země během období sklizně, se káva jednoduše nesklidí a zůstane na plantáži ladem. Podle Institutu migrační politiky se 21,5 milionu lidí ročně stane uprchlíky v důsledku změny klimatu. Stěhují se kvůli extrémnímu počasí a přírodním katastrofám způsobeným změnou klimatu.
Nepředvídatelné počasí nejen brání růstu kávy, ale může omezit dostupnou pracovní sílu potřebnou k výrobě kávy. A posunující se kávový pás by teoreticky dále decentralizoval produkci kávy a tím by se cesta sklízečů za prací mohla stát ještě méně udržitelná.
Přerušení dopravy
Většina světové kávy se pěstuje v jiných zemích, než se konzumuje. A dostat ji do konečného cíle vyžaduje obvykle lodní dopravu. S táním ledovců, v důsledku změny klimatu, hladina moří celosvětově stoupá. To ovlivňuje přepravní kanály. Podle Shipping and Freight Resource způsobuje změna klimatu přesměrování přepravních kanálů a také zvyšuje poškození přístavní infrastruktury a snížení produktivity. To může zapříčinit nepředvídatelnost a zpoždění dodacích lhůt a také růst cen. Káva je zemědělský produkt pohybující se na velmi tenkých ledech.
I když se mění produkční regiony, klesá produkce, zvyšují se hrozby a ceny, pravdou je, že stále nemáme přesný obraz toho, jaký dopad má změna klimatu na obchod s kávou. Tento článek sotva nastínil celou problematiku a nepřináší zrovna optimistické výhledy. Bez rychlého zásahu v celosvětovém měřítku se problém bude jen zhoršovat. A pokud změna nenastane brzy, možná nebudeme schopni odvrátit škody.
Zdroj: Sprudge