Hybrid Timoru, odrůda, o které se tolik nemluví, ale která už desítky let ovlivňuje svět pěstování kávy. Je předkem mnohem známějších odrůd jako Catimor, Sarchimor, Colombia, Tabi nebo Ruiru 11. V čem tkví její tajemství a proč se stala pilířem moderního pěstování kávy?
Kávová rez jako nepřítel číslo jedna
Koncem 19. století, v době celosvětového rozkvětu pěstování kávy, přišla velká rána. Světem se začala šířit kávová rez, nemoc napadající listy kávovníku. Způsobuje ji houba Hemileia vastatrix a je dodnes postrachem všech plantáží. Zejména Coffea arabica je na ni velmi náchylná, Coffea canephora (robusta) jí odolává poměrně dobře. První velká vlna kávové rzi propukla v roce 1869 na Srí Lance.
Díky těmto událostem začali majitelé plantáží na ostrovech v Tichomoří zavádět na své farmy právě robustu. Nepravděpodobné se stalo skutečností a na Timoru se arabika spontánně zkřížila s robustou. Vznikl nový mezidruhový hybrid – Hybrid Timoru, Híbrido de Timor (HdT) nebo také Tim Tim.
Křížení jablek s hruškami?
Spojení Arabiky a robusty je mimořádně neobvyklá událost, protože tetraploidní (čtyři sady chromozomů) arabika by teoreticky neměla být geneticky kompatibilní se svým diploidním (dvě sady chromozomů) předkem. Robusta je uznávána jako jeden z rodičů arabiky, druhým je Coffea eugenioides. Takže v jistém smyslu můžeme Tim Tim považovat za druh zpětného křížení, který byl 100 000 let ve výrobě.
Hybrid Timoru si na své objevení počkal až do roku 1927. Ale od té doby patří na Timoru mezi favorizované odrůdy. Celosvětově mělo jeho objevení obrovský dopad. Jeho genetiku používají vědci na celém světě při hledání nových kultivarů arabiky odolných vůči chorobám, zejména již zmiňované kávové rzi. Jedny z nejznámějších jsou právě zmiňované Catimor a Sarchimor. Výzkumy nových kultivarů odolných proti škůdcům a nemocem stále probíhají. Kávová rez je totiž stále jedním z největších nebezpečí současného pěstování kávy a řada zemí si s ní už zažila své.
Význam této odrůdy pro celý kávový průmysl je tedy nepopiratelný. I přesto zůstává HdT částečně neprozkoumaný. Neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly genetickými vlastnostmi původních rostlin z Východního Timoru. Možná proto, že mnoho plantáží, kde se tento hybrid vyskytuje, bylo opuštěno kvůli Indonéské invazi (1975). Ačkoliv v posledních letech můžeme pozorovat návrat zemědělců na plantáže, nemůžeme ani zdaleka mluvit o obnově produkce, jakou Timor měl před invazí. Kávovníky se zde dnes často vyskytují v polodivokém stavu.
Nové generace odolných odrůd
Zároveň s intenzifikací pěstování kávy ve druhé polovině dvacátého století a díky technologickému pokroku (růstu světové mobility) rapidně narostly také epidemie kávové rzi. Do 70. let 20. století se nemoc držela v Africe a v Asii. V roce 1970 zaútočila i za oceánem, v Brazílii. Následovaly další země Latinské Ameriky a v 80. letech už většina z nich měla s epidemií kávové rzi svou zkušenost.
Díky těmto událostem rostla velmi rychle poptávka po nových, odolnějších kultivarech. V období 20. století vznikla celá řada výzkumných center zaměřených na výzkumy v oblasti pěstování kávy. Příkladem může být Centro de Investigação das Ferrugens do Cafeeiro (CIFC) v Portugalsku, CENICAFE v Kolumbii nebo IHCAFE v Hondurasu. A právě tato centra odpověděla na volání po nových, odolnějších odrůdách.
Catimor
Výzkumníci portugalského CICF křížili HdT s odrůdou Caturra a vznikl nový kultivar – Catimor. V roce 1967 začali Catimor pěstovat v Brazílii a od té doby vznikla celá řada kultivarů další generace založená právě na tomto odolném kříženci. Název Catimor tedy odkazuje spíše na skupinu odlišných kultivarů než na jedinou odrůdu. Mezi oblíbené Catimory patří Costa Rica 95 a Cat 129, oba typy si zachovávají nízký vzrůst Caturry a zároveň mají prokazatelně vyšší odolnost vůči kávové rzi spolu s poměrně vysokým výnosem.
Sarchimor
Podobně jako předchozí zmiňovaný kultivar je i Sarchimor názvem spíše obecnějším. Skupina kultivarů Sarchimor je křížencem odrůdy Villa Sarchi a Hybridu Timoru. Mezi nejoblíbenější z této skupiny patří IAPAR 59 a Obata, oba vyšlechtěné v Brazílii, ale každý v jiné výzkumné laboratoři. Jako další ze skupiny můžeme uvést kultivar Centroamericano (hybrid F1 Sarchimoru křížený se Sudan Rume).
Navzdory svému dědictví robusty jsou skupiny Catimor i Sarchimor geneticky klasifikovány jako arabiky a jsou v kávovém zemědělství vysazovány po celém světě.
Colombia, Castillo, Tabi a Cenicafé 1
Opravdovým mistrem v hledání a v implementaci nových kultivarů je Kolumbie. Její státní výzkumný ústav CENICAFÉ importoval HdT pro své výzkumné účely už na začátku 60. let. Řadu let zkoumali a testovali nové kultivary na svých speciálních farmách, až v roce 1982 vypustili do světa odrůdu Colombia. A to přesně rok před útokem kávové rzi v Kolumbii. Poté bylo velmi snadné přesvědčit farmáře, aby vyměnili původní stromy Caturry za tento nový kultivar. Úsilí CENICAFÉ pokračovalo a ústav postupně představil také odrůdy Castillo, Tabi a nově i Cenicafé 1.
Genetická diverzifikace jako cesta
Svět se potýká s krizí způsobenou globálním oteplováním. A klimatické změny zasahují také světové pěstování kávy. Genetické obohacování arabiky je přitom jednou z možných cest, jak zajistit budoucnost pro kávový průmysl a zejména pro obrovské množství rodin, které jsou na pěstování kávy závislí. Možná bychom se mohli dočkat nových, odolnějších kultivarů odvozených od HdT nebo uplatnění ještě ne tak známých druh kávovníku jako je Coffea Stenophylla.
Zdroje: HARC, Daily Coffee News, Slow Food Foundation for Biodiversity, Coffeelands, World Coffee Reasearch