C market pro mnohé z nás není znalost, bez které si ráno kávu neuvaříme. Ale ovlivňuje koncové spotřebitele víc, než se na první pohled může zdát. Role C marketu a způsobu nákupu zeleného zrna je trochu složitější než nákup jakéhokoliv jiného zboží například v supermarketu. A pokud nejsme zrovna obchodníkem se zeleným zrnem, pochopení tohoto nákupu může být trochu komplikované. Pojďme se na to tedy podívat.
Co je to C market?
C market je globální burza, na které se každý den prodává a nakupuje světová produkce arabiky. Ano, zní to jako finanční burza a princip je stejný. Káva je, stejně jako ropa, cukr, pšenice, zlato nebo třeba bavlna, komoditou. A její tok, tedy nákup a prodej, je to, co nás informuje o neustále se měnící ceně kávy neboli ceně C.
“C” v tomto případě neznamená anglicky kávu ani komoditu, ale označuje slovo centrální. Moderní C market vznikl v roce 1968-1969 pro producenty Střední Ameriky. Ti se chtěli cenově odlišit od brazilských káv. Dnes již na tomto trhu neobchodují pouze země Střední Ameriky, ale všechny země produkující arabiku. Před tímto trhem se s arabikou obchodovalo na základě smlouvy “Universal” označované také jako “U”.
Káva je komodita. V globálním obchodu představuje komodita surovinu nebo vstup, který se používá při výrobě jiných produktů. Komodity jsou také zaměnitelné s jiným zbožím stejného typu. Kvalita je považována za jednotnou napříč komoditami stejného typu. U trhu s výběrovou kávou však víme, že kvalita u káv není vždy stejná, ale k tomu se dostaneme.
V případě kávy musí káva, které je povoleno obchodování přes C market, splňovat určité kvalitativní standardy. Například káva musí být arabika, nesmí být pražená, vyrobená v jedné ze 20 předem určených zemí a musí být vyměněná v jednom z osmi světových skladů. Jde ale také o kvantitu a prodávaná káva musí představovat množství, které v přepočtu na kila představuje hmotnost větší než 17 t nebo velikost jednoho přepravního kontejneru. Pro obchodování s robustou existuje samostatný trh.
Jednou z primárních funkcí C marketu, či jiného komoditního trhu, je standardizace obchodu s kávou a nastavení pravidel pro obchodování.
Proč existuje C market?
Proč je tedy vůbec potřeba složitého finančního trhu pro nákup a prodej kávy? Či jakékoliv jiné komodity?
Komoditní trhy předcházely vzniku trhů akciových o stovky, ne-li tisíce, let. Jsou úzce spojeny se vzestupem a pádem celých civilizací, které byly závislé na efektivním obchodování se zbožím. Komoditní trhy, které dnes známe, vzešly ze dvou klíčových událostí v obchodování s komoditami. Z tzv. spotových trhů, tedy míst, kde docházelo ke skutečnému fyzickému prodeji. Klasicky si zde můžeme představit tradiční tržiště, prodej zboží na místě za peníze kupujících. A na tzv. trhu futures.
Na spotovém trhu jsou však dva zásadní problémy. Likvidita a zjišťování cen. Tok zboží zde může být nestabilní. Prodávající nemá vždy garantovaného kupujícího a podmínky trhu jsou nejisté. Kromě toho, dokud prodejce skutečně neuvede zboží na trh, neví jistě, jaká bude jeho cena. Cenu přiřazuje pouze podle toho, jakou cenu nabízí ostatní. Farmáři navíc trvá několik měsíců, než obdělá úrodu a přinese ji na trh. Během této doby se může stát řada událostí, které ovlivní cenu zboží a tato skutečnost ovlivňuje i kupujícího.
Aby se tento problém vyřešil, začali výrobci a kupci uzavírat smlouvy. Obě strany souhlasí s výměnou komodity k pozdějšímu datu. Tato praxe eliminovala nejistotu a v průběhu času se trh futures stal hlavním způsobem, jak kupující a prodávající jednali.
Vyskytl se však problém nový. Objevily se případy, kdy jedna strana odstoupila od dohody, obvykle kvůli úpadku.
Dnešní trh C
To, co dnes známe jako C market, je trh provozovaný společností Intercontinental Exchange (ICE), kde se obchoduje s “futures” kávou. Burza funguje jako centralizovaná třetí “protistrana” vedle kupujícího a prodávajícího. Hlavní výhodou je, že burza, za normálních okolností, nemůže zkrachovat. Na místo přímého nákupu, nakupuje kupující na burze a prodejce prodává na burze.
Burza také řeší problém likvidity. Prostřednictvím burzy mají prodejci zaručeno, že se jejich produkt koupí a naopak. Obchodování s futures kontrakty na burze také umožňuje oběma stranám vystoupit z kontraktů, pokud potřebují. Uveďme si příklad. Kupec, který od farmáře kupuje nádobu s pšenicí. Pokud chce kupující v určitém momentě od smlouvy odstoupit, může jej jednoduše prodat na burze, kde ji koupí jiná osoba. Jen se musí ujistit, že smlouvu prodává před jejím vypršením. Kdokoli bude mít smlouvu v době vypršení platnosti, obdrží fyzickou dodávku smluveného zboží.
Na každém komoditním trhu existuje velké množství účastníků, kteří jsou známí i jako investoři nebo “spekulanti”. Ti se ve skutečnosti nikdy nezabývají fyzickým obchodem se samotným zbožím. Aktivita těchto neprůmyslových účastníků trhu může mít velký vliv na cenu kávy. Jejich aktivita ovšem zásadně ovlivňuje udržení likvidity trhu.
C market a výběrová káva
Velmi důležitou věcí, kterou je třeba poznamenat o C marketu a ceně C. Pokud jde o výběrovou kávu – cena C není konečná cena, kterou farmář dostane za svou kávu, ale tvoří pouze její část. Realita je taková, že protože je veškerá káva považovaná za komoditu, cena C se vztahuje na veškerou kávu arabiku, bez ohledu na její kvalitu nebo její cuppingové skóre.
Cena C prostě funguje jako ”srovnávací” cena kávy a u výběrové kávy rozdíly založené na zemi, kvalitě a certifikacích staví na této ceně. Hrají obrovskou roli při vytváření konečné částky, kterou zemědělci dostávají.
Pořád nesmíme zapomínat, že ne všechny kávy jsou obchodovány na C marketu. Aby mohla být káva obchodována, musí splňovat určité podmínky, jde například i o množství. Stejně jako na burze se zde prodeje a nákupu neúčastní pouze dvě strany. Kromě těch, kteří se podílejí na samotné produkci zeleného zrna, existují účastníci trhu, kteří se zabývají výhradně smlouvami. Bez ceny C jako měřítka by bylo velmi obtížné stanovit cenu kávy v celosvětovém měřítku.
Zdroj: Sprudge