V 17. století zažívala káva těžké časy. Trvalo spoustu let, než se dostala na trh a začaly vznikat první kavárny. Obchodníci s vínem a jinými nápoji se dlouho báli konkurence, kterou by pro ně tento kofeinový zázrak mohl znamenat. Káva byla dokonce označována za nápoj Satana a mnozí tvrdili, že by měla být zakázána.
Pokřtěte Satanův nápoj
Kavárenskému rozkvětu hodně pomohl tehdejší papež Klement VIII., který vyzkoušel účinky Satanova nápoje na vlastní kůži a byl z něj tak nadšen, že jej chtěl dokonce pokřtít, aby se lahodná káva stala nápojem křesťanů. Pepežovo přijetí odstartovalo vývoj kavárenského života v Itálii.
Nejstarší evropskou kavárnu otevřel Florian Francecsconi pod názvem Alla Venezia Trionfante, což můžeme přeložit jako Vítězné Benátky. Stalo se tak 29. 12. roku 1720 na náměstí svatého Marka v Benátkách. Původní název podniku se dlouho neudržel, místní mu brzy začali přezdívat podle majitele, Caffé Florian. A věřte nebo ne, kavárna na tom stejném místě stojí dodnes. Letos je to 304 let od jejího otevření.
Místo pro ženy a smetánku
Nějakou dobu po otevření byla kavárna Florian jediným místem v Benátkách, kam mohly ženy chodit samy, bez doprovodu mužů. Do jiných podniků přístup neměly. Místo si také oblíbila spousta velikánů své doby jako Thomas Mann, Casanova, Lord Byron, Claude Monet, Marcel Proust, Wolfgang Goethe, Charles Dickens a mnoho dalších. V polovině 18. století byla kavárna jedním z mála míst, kde se daly koupit noviny talianského básníka a kritika Gaspara Gozziho Gazzetta Veneta. Podnik se stal místem setkávání lidí z různých společenských vrstev.
Místo, kde se zastavil čas
Frázi „Ademo da Florian“ (Sejdeme se u Floriána) používají Benátčané už po tři století. Když podnik roku 1720 otevíral své dveře návštěvníkům, byl zařízený pouze ve dvou místnostech. Od té doby se prostory hodně zvětšily. Třicet let po svém otevření přibyly další dvě místnosti. Dnes je interiér kavárny rozdělen do spousty malých salónků, z nichž každý má své vlastní jméno. Postupem času vznikl Senátní, Čínský, Řecký a Orientální pokoj. V druhé polovině století přibyl Sál vznešených mužů a Sál ročních období. Roku 1920 se prostory rozrostly o další místnost, Sál svobody.
Čas jako by se tady zastavil. Ve všech místnostech se nachází dobový nábytek, zdi zdobí freskové malby, jemné štuky a obrazy od známých malířů. Senátní sál zdobí obrazy od Giacoma Casy a jedenáct panelů představujících umění a vědu. Výzdoba čínského a orientálního pokoje je inspirována dálným východem. Visí zde obrazy odhalených žen a milenců od Antonia Pascutiho. Obrazy deseti významných benátských mužů visí na stěnách Sálu slavných mužů a Sál ročních období ukrývá obrazy žen, představující jaro, léto, podzim a zimu.
Stolky jsou ze dřeva a z mramoru. Ačkoliv kavárna za dlouhou dobu své existence prošla drobnými rekonstrukcemi, dodnes si zachovává autenticitu a vtáhne návštěvníky do dob svého vzniku. Vstup do kavárny se nachází v otevřeném podchodu hned na náměstí. Venkovní posezení, které k podniku patří, je dnes opravdu obrovské.
I na svém instagramu se podnik prezentuje, jako by ani nepatřil do téhle doby. Na spoustě fotek najdeme lidi v kostýmech a v honosných zlatých prostorách salónků. Účet sleduje přes 23 tisíc lidí. Ještě úspěšnější je kavárenský facebookový profil, na kterém je k dnešnímu dni 46 tisíc sledujících.
Historické okénko
Roku 1773 převzal vedení podniku vnuk Floriana Francesconiho, Valentino Francesconi. Na konci 18. století v Evropě panovala atmosféra francouzské revoluce a Italský stát se obával rozpuku revolučních myšlenek uvnitř Benátek. Ve Florianovi se setkávali francouzští Jakobíni, a tak státní inkvizitoři přinutili Valentina kavárnu zavřít. V květnu roku 1797 do Benátek vstoupila francouzská vojska. Valentino sundal ze vchodu kavárny původní nápis Alla Venezia Trionfante a nahradil ho nápisem Florian, a tak se pouhá přezdívka konečně stala oficiálním jménem kavárny.
Kavárna i nadále zůstávala v rodině jejího zakladatele. Roku 1814 předal Valentino kavárnu svému synovi Antoniovi. Až o čtyřicet čtyři let později se podnik ocitl v rukou Vincenza Porty, Giovanniho Pardelliho a Pietra Baccanella. Během benátské revoluce roku 1848 se v Senátním sálu kavárny setkávala skupina benátských vlastenců, která v revoluci sehrála klíčovou roli. Ve vypjatých revolučních hodinách se stal Florian dočasnou improvizovanou nemocnicí, kde nalezla pomoc spousta zraněných Benátčanů.
Na počátku 20. stoleté vznikl ve Floriánovi zcela nový koncept. Nesl název café-koncert a jednalo se o akci spojující pití kávy a poslech živé hudby, tehdy orchestru. Takové eventy tu naštěstí dodnes nevymizely!
- Mohlo by vás zajímat: Káva a společenský život
Espresso za tři stovky
Za šálek espressa dnes ve Florianovi necháte 12,5 eura, což je nějakých 316 korun (kurz k dubnu 2024). Na stříbrném podnosu vám kávu přinese číšník s bílým motýlkem a vypijete si ji pod slavnými obrazy u mramorového stolu.
Káva Florian se dnes distribuuje i do Česka. Na internetu ji koupíte za 899 korun za kilo. V popisku produktu stojí, že jde o „směs té nejlepší arabiky a robusty“.
Zdroj náhledového obrázku: The Spaces