Pestovanie

Farmářky v Kolumbii se nevzdávají – chtějí, aby jejich hlasy byly slyšet. Zjistěte, co je žene dál a proč jejich boj za rovnoprávnost přináší změny, které jdou za hranice kávy.

Certifikácia Bird Friendly chráni vtáčie biotopy na kávových plantážach. Vtáky tu opeľujú rastliny a prirodzene likvidujú škodcov, čo podporuje udržateľné farmárstvo. Cieľom programu je zvýšiť záujem o ekologickú kávu.

Jak věda a inovativní metody jako biodynamické zemědělství, hydroponie a pěstování ve sklenících mění budoucnost kávy? Tyto přístupy pomáhají farmářům čelit klimatickým změnám a škůdcům a podporují ekologii a udržitelnost produkce.

Tři tradiční metody zpracování kávy: promytá, suchá a medová. Každá ovlivňuje chuť kávy jinak. Promytý proces zvýrazňuje terroir a jemnost, suchý přináší ovocné tóny a medový spojuje obojí pro komplexní profil. Výběr metody utváří jedinečný zážitek.

Káva se po sklizni zpracovává tradičními metodami (natural, honey, washed) nebo alternativními, jako je anaerobní fermentace a karbonická macerace. Ty ovlivňují chuť kávy a umožňují farmářům nabídnout unikátní profily, což zvyšuje její hodnotu na trhu.

Infusované a silně fermentované kávy jsou stále populárnější. Farmáři experimentují s fermentací a přidávají kávě intenzivní, často exotické chutě. Tyto kávy jsou velmi tolerantní k přípravě, což je činí oblíbenými mezi běžnými konzumenty.

Bird Friendly káva je certifikát zameraný na ekologické pestovanie kávy v tieni stromov s cieľom chrániť sťahovavé vtáky a podporovať biodiverzitu. Túto prísnu certifikáciu vyvinulo Smithsonian Migratory Bird Center.

Kávové plantáže se nacházejí i v Evropě, konkrétně na Kanárských ostrovech. Café Platinium pěstuje arabiku a nabízí turistické prohlídky farmy, kde si můžete vyzkoušet pražení kávy a ochutnat místní produkty.

Sladké vína sú dnes menej populárne, no kvalitné verzie sa hodia k dezertom aj pri konzumácii syrov. Výroba je náročná, využíva sa sušenie, ľadový zber alebo botrytída. Historické škandály však poškodili ich povesť. O aké škandály išlo?

Hybrid Timoru, odrůda, o které se tolik nemluví, ale která už desítky let ovlivňuje svět pěstování kávy. Je předkem mnohem známějších odrůd jako Catimor, Sarchimor, Colombia, Tabi nebo Ruiru 11. V čem tkví její tajemství a proč se stala pilířem moderního pěstování kávy? 

Dlouhou dobu je předmětem vášnivých debat. A přesně to je důvod, proč je ustálení jednoho postoje na toto téma tak komplikované. V záři reflektorů přitom stojí naprosto neoprávněně. Proč?

Odlesňování. Velké téma především posledního roku v rámci Evropské unie a kávy. Lesy kvůli rostoucí konzumní společnosti ubývají a je potřeba to nějak zastavit. Ale jak?

Evropské nařízení 2023/1115, účinné od 30. 12. 2024, má zabránit odlesňování při produkci sedmi komodit, včetně kávy. Podniky musí sledovat původ komodit a zajistit, že nepocházejí z odlesněných oblastí nebo odlesnění přímo nezpůsobují.

Logistická kríza v kávovom priemysle, spôsobená pandémiou a globálnymi problémami, výrazne ovplyvňuje dostupnosť kávy. Napriek čiastočnému zlepšeniu situácie, pretrvávajú vysoké ceny a dlhé čakačky.

O tom, že je káva podstatnou ekonomickou komoditou, asi nemusím nikomu říkat. Od konce minulého století se její spotřeba téměř ztrojnásobila. Zvyšující se poptávka tak otevírá nové otázky – co budeme dělat?

Jak terroir charakterizují studie a odborníci? A jak ho vnímáte vy? Existuje vůbec jednotná definice? A co všechno ho utváří? To se dozvíte v následujícím článku.

Práce s výběrovou kávou začíná přímo na plantáži – péčí o kávovníky, pečlivým sběrem i tříděním. Záleží totiž na každém zeleném zrnku, protože i jediné defektové může ovlivnit chuť celého šálku. Asi před týdnem se ke mně dostal 350g pytlíček zelené kávy s defekty. Popravdě jsem měla zábavu na několik večerů, kdy jsem je zkoušela roztřídit a rozeznat jednotlivé vady. Pojďte si se mnou projít ty nejčastější z nich.

Na malém ostrově Réunion, který leží v Indickém oceánu vedle Madagaskaru, se pěstuje jedna z nejoceňovanějších káv na světě – Bourbon Pointu. Farmy, kde se pěstuje, jsou ale tak malé a nenápadné, že je velmi těžké je najít. Bariérou totiž může být i neznalost francouzštiny, protože s angličtinou na ostrově moc nepochodíte. 

Kdy naposledy jste s údivem sledovali velikost zrnek ze sáčku kávy, který jste si zrovna přinesli domů? Pokud by vaše odpověď zněla „nikdy“, nejspíše jste ještě nepřišli do kontaktu s odrůdou kávy Maragogipe.

Když jsem seděla v letadle mířícím na Réunion, malinký francouzský ostrov vedle Madagaskaru, moc dobře jsem věděla, že právě tady se pěstuje jedna z nejdražších káv na světě. I když Francouzi nejsou zrovna pověstní dobrými kavárnami, říkala jsem si, že tady aspoň jednu určitě najdu. S dobrou kávou. Kde třeba ochutnám i tu výjimečnou místní.

Údajně se jedná o jednu z nejlepších káv. To se také odráží v její ceně. Jak tedy Gesha chutná? Jaké je její postavení v kávové rodině? A co má společného s japonskou gejšou?

Za minulého režimu bolo konzumovanie vína veľmi jednotvárne – bežný zákazník si veľmi nemal z čoho vyberať a šťastlivci, ktorí žili vo vinárskych oblastiach, si vyrobili niečo pre vlastnú spotrebu alebo dostali od susedov. Po zmene režimov možnosti postupne pribúdali, ale až donedávna sa len málokto zamýšľal nad tým, ako presne bolo hrozno dopestované či víno vyrobené. Doba sa zásadne zmenila a popri rôznych ekologických, environmentálnych hnutiach, debatách o klimatickej zmene a myšlienkach trvalo udržateľného poľnohosporádstva, sa zákazníci stále viac zaujímajú o to, čo konzumujú. Dnes sa pozrieme na takzvané naturálne vína.

S lednovým číslem našeho magazínu Roast Different se k vám nejspíše dostal také vzorek kávy od pražské pražírny Beansmith's. Ti pro předplatné vybrali kávu Siracusa z Kolumbie, odkud se právě před nedávnem vrátili ze svého origin tripu. Pokud vás tedy zajímá, co se dá v Kolumbii zažít a jaké jsou jejich poznatky z cesty, jste tu správně.Cestu nám popsal náš společný kolega Ondřej Sejk. Co na své cestě tým Beansmith's zažil?

Kdy jindy vydat článek o tak vzácné a nebesky voňavé ingredienci, jakou je vanilka, než v téhle zimní? Odkud pochází toto koření? Jaký je původ jeho názvu? A víte, proč je pojem „vanilkový lusk“ z biologického hlediska špatně?

Vánoce se neodvratně blíží a s nimi i jejich typické tóny. Co se vám vybaví, když se řekne vánoční aroma? Nepochybně si vzpomenete na svatou trojici: skořice, kakao, vanilka, eventuelně se k nim přidá i hřebíček, badyán nebo třeba intenzivní závan pomerančové kůry či jemnější vůně sušených jablek. V tomto článku jsem se rozhodl přiblížit vám, co vlastně ty naše Vánoce tvoří. Koneckonců se i tato koření a dochucovadla přidávají pro zpestření chuťového zážitku také do kávy, takže by nás jejich podstata měla zajímat. Začneme mojí nejoblíbenější skořicí.

Dva největší kávové trhy, evropský a severoamerický, se po celou historii spoléhaly při uspokojení poptávky po kávě na dovoz z produkčních zemí. Produkční země obvykle představují krajiny s nízkými až středními příjmy. Málokdy jsou vybaveny tak, aby poskytovaly adekvátní blahobyt celé své populaci. Navíc sílící projevy změny klimatu postupně dopadají na tyto krajiny a je jasné, že s důsledky nebudou země schopné bojovat samy. S rostoucí poptávkou na eticky získávané zdroje kávy se majitelé pražíren a kaváren stále častěji obracejí na etické zdroje. Co ale přesně znamená eticky získávaná káva?

V Evropě nejsou na komerční pěstování kávy příliš vhodné podmínky. I přesto zde jednu plantáž najdete – dámy a pánové, seznamte se s farmou u městečla Agaete na ostrově Gran Canaria.

Přemýšleli jste někdy o tom, jaká je budoucnost kávového průmyslu? A můžeme odpověď na tuto otázku hledat ve vědě? Francouzská společnost CIRAD si myslí, že odpověď zná a jejich více než 10letý výzkum hledá odpověď v agrolesnictví. Výzkum se tak zaměřil na hledání účinnějších pěstebních postupů, ale také na objevování nových odrůd kávovníku.

Vítam vás na Havaji, ostrove a krajine, ktorá dýcha úctou k prírode a jej krásam a darom. Vidieť, počuť a prežívať to môžete naozaj všade- od slnečnej Kony, po upršané Hilo, magické Vaipio Valley či zasnežené vrcholy sopky Mauna Kea. A pokiaľ by vám nestačila prechádzka po lávových poliach, či nebodaj po tých kávovníkových, môžete sa započúvať do rozprávania miestnych o tom, ako Pele, bohyňa ohňa, vyčíňala a demonštrovala svoju silu na každom kroku. Či to bolo pre nedostatok alebo nadbytok kofeínu, to sa v príbehoch nespomína, no ja osobne typujem nedostatok. Veď to sami poznáte! Klasické pondelkové ráno, svoj obľúbený to go cup aj s jeho obsahom ste zabudli na kuchynskej linke, lebo ste bežali na električku; v tej chvíli má človek naozaj blízko k erupcii, minimálne vnútorne…

Nedávno jsme v redakci obdrželi zajímavý podnět od jednoho z vás, našich čtenářů. Dotaz se týkal jednoho z méně známých kávových originů – Burundi. Mizí káva z této země z nabídek výběrových pražíren v České a Slovenské republice? Nevíme, ale rozhodli jsme se zkusit o tom něco vypátrat. Zeptali jsme se na postřehy a zkušenosti pár povolaných. A díky jejich vstřícným a rychlým odpovědím se můžeme podívat, jak to s kávou z Burundi podle nich je.

Cieľom spracovania kávových čerešní je získať zelené kávové zrná, ktoré sa ďalej spracovávajú a pražia, až vznikne celosvetovo známy nápoj káva. V celom procese spracovania a prípravy kávy vzniká veľké množstvo zvyškov, resp. materiálu, ktorý sa ďalej nespracováva.

Jak se kávový průmysl postupně vyvíjí a roste, výrobci a výzkumníci pokračují v inovacích a snaží se posouvat hranice v problematice zpracování a fermentace. Konečným cílem je zlepšení senzorické kvality kávy a dodání výjimečné chuti. V případě fermentace výrobci experimentují a zkoušejí vlivy nejrůznějších mikroorganismů. Zkoumají jak může jejich jedinečný vztah k procesu ovlivnit senzorický profil kávy a cuppingové skóre. Co přesně způsobují mikroorganismy a fermentace u kávy?

Jak asi vypadal život na kávové farmě v 19. století? Byl jistojistě jiný než ten dnešní. Pojďme se společně podívat na to, jak vypadal život na haciendách a k čemu farmáři používali farmářské žetony.

Zelená káva putuje velké vzdálenosti, většinou lodní dopravou, k nám do Evropy. Pro spolehlivé překonání této dálky musí farmáři zabezpečit mnoho vstupů již na samotné farmě. Pokud by se tak nestalo, může se káva po cestě znehodnotit. Nejdříve se musí kávová zrna dostatečně usušit, doporučuje se vlhkost v rozmezí 10–12 %. Následně se zrna na farmě balí. Jaké jsou možnosti balení a co je pro zelenou kávu nejlepší? A co to znamená pro velkosklady nebo přímo pražírny?

Metody zpracování kávy se nerozdělují pouze na “ty známé” jako suché či promyté zpracování. V řadách zemí existují drobné odlišnosti od klasických, dobře známých, metod. Jednou z těchto odlišností je také metoda dvakrát promyté kávy. Tato metoda se běžně označuje jako double washed či double fermentation a je tradiční převážně pro země střední Afriky. Jak ale celý proces zpracování probíhá a co má zabezpečit?

Jedna ze dvou zemí v Jižní Americe bez přístupu k oceánu a zároveň nejvýše položená země celé Jižní Ameriky, i tohle je Bolívie. Kulturně velmi bohatá země především díky “útočišti” mnoha národů a indiánských etnických skupin. Ale bez pochyby také produkční země kávy, která sice nezáří na předních příčkách tabulky, ale jistě má hodně co nabídnout. Pojďme se společně podívat, jak Bolívie přistupuje k pěstování kávy.

Studie zveřejněná v časopise Plos one předkládá důkazy o zmenšování oblastí vhodných pro pěstování kávy do roku 2050. Očekává se, že oblasti vhodné pro pěstování kávy se v důsledku klimatických změn budou zmenšovat. Studii publikoval Roman Grüter a kolegové z Curyšské univerzity aplikovaných věd ve Švýcarsku v lednu 2022.

Od deskriptorů chutí až po fermentační techniky, víno a káva sdílejí velké množství podobností. Hlavní rozdíl je však jasný. Jeden obsahuje kofein, druhý zase alkohol, jejich odvětví se však neustále překrývají a vzájemně si pomáhají s jasným cílem –vylepšení kvality. Není tomu tak dávno, kdy byla představena fermentovaná káva pomocí karbonické macerace. Tuto metodu vypůjčenou z výroby vína představil Sasa Sestic. Pro některé to představovalo pohled za hranice jejich odvětví. Osvědčené metody z jednoho oboru byly použity se snahou o zlepšení v oboru druhém. A s pohledem zaměřeným stále více na kvalitu pražírny výběrové kávy často hledají inspiraci ve vinařském sektoru.

Dopady změny klimatu stále více pociťujeme po celém světě. Odpovědností podniků, ve všech odvětvích, by mělo být snížení svého dopadu na životní prostředí. V kávovém průmyslu došlo k přijetí takových opatření, jako je například odstranění jednorázových plastů. Dalším oblíbeným přístupem je získávání zeleného zrna z farem s certifikací. Řešení často poskytuje Rainforest Alliance.

Nová studie došla k závěru, že změny prostředí spojené se změnou klimatu a adaptací na klima mohou skutečně ovlivnit kvalitu kávy. Zjištění představuje důsledky pro spotřebitele, kteří preferují kávu vyšší kvality, ale také pro farmáře a všechny zapojené do kávového průmyslu.

Rwanda, země se složitou minulostí a historií, která ovlivnila dnešní pěstování kávy. Nejčistší africká země i země potýkající se s mnohými problémy na poli pěstování kávy. Zároveň místo nepopírající hlas farmářek a reagující na nově vzniklé výzvy. Pojďme se podívat na příběh rwandské kávy a 30. produkční země světa.

Jak bychom mohli tak známé téma pojmout trochu jinak? Co ještě říci k rozdílu mezi arabikou a robustou, co už byste nečetli někde jinde? Možná nic. Možná ale najdete pár nových informací nebo si jen ujasníte to, co už víte. Takže jdeme na to.

Země produkující kávu v oblasti kolem afrických Velkých jezer jsou známé produkcí vynikající kávy. K těmto zemím patří Etiopie, Keňa, Burundi, Rwanda, Demokratická republika Kongo, Tanzanie a Uganda. V této oblasti se producenti potýkají s jedním opakujícím se problémem: tzv. PTD, potato taste defect, tedy “defekt bramborové chuti”. Výsledkem tohoto problému je káva, která voní a chutná jako syrové brambory. 

Kávová zrna jsou to nejcennější na celém kávovníku. Jsou důvodem, proč je kávovník komerčně pěstovaný, proč si můžeme každé ráno vypít šálek teplé kávy, ale bez kávovníku, jeho kvetení a kávových plodů by to nešlo. Co tedy předchází samotnému zisku kávových zrn?

Mikroloty jsou velkou součástí průmyslu s výběrovou kávou. Pro spotřebitele znamenají výjimečnou kvalitu kávy s výraznými a aromatickými chuťovými profily. A pro výrobce přinášejí značné finanční výhody, ale přinášejí také rizika.

Ve světě kávy existuje mnoho definic, které se liší v závislosti na různých názorech. Patří sem také definice mikrolotů a makrolotů. Jaký je mezi nimi rozdíl? Jsou stejně kvalitní a kdy zvolit jaký?

Káva Eugenioides ovládla letošní světový pohár baristů v Miláně. Zatímco v prezentacích o ní bylo hodně řečeno, připsala si i výhry, jak na baristické tak i brewer’s stagi. Při načítání článků o kávě Eugenioides jsem narazila na skvělé označení, původně v angličtině, Coffee’s Weird Delicious Uncle, neboli podivný strýček kávovníku. 

Když se řekne Cejlon, pravděpodobně si vybavíme cejlonský čaj nebo možná cejlonskou skořici. V minulosti ovšem šlo o kávovou velmoc, co se s Cejlonem stalo a pěstuje se zde dnes káva?

Psala jsem o možném nedostatku výběrové kávy z Kolumbie, tento problém je ale celosvětový a týká se nejedné produkční země. Nedávno mě k tomuto tématu zaujal článek od Sucafiny, importéra zelené kávy. Jmenuje se Proč rostou ceny mé kávy?a zatím byl určen zejména pro pražírny. Jenže růst cen se pomalu týká i kaváren a koncových zákazníků. Pojďme se tedy podívat na téma růstu cen zase s trochu jiným vysvětlením. Pro doplnění celkového obrázku jsem se zeptala na názor i Bruna Andradeho z brazilské firmy Trust Coffees. 

Vietnam je, hned po Brazílii, druhým největším producentem kávy na světě. A jde o největšího producenta robusty na světě. To znamená, že vietnamská káva hraje roli na globálním trhu. Ale zatímco se země může pochlubit kvantitou, jak je na tom s kvalitou?

José Cuellar je asi nejznámější honduraský farmář na světě. Rád totiž cestuje po mezinárodních kávových akcích a propaguje honduraskou kávu, takže ho všude znají. Je neskutečně výřečný a má neskrývaný obchodnický talent. My jsme se potkali během jeho návštěvy v České republice v jedné brněnské kavárně. V Česku má totiž několik klientů. Už u nás byl a prý se sem moc rád vrací. Co dalšího nám o sobě a o pěstování kávy v Hondurasu José prozradil?

Káva je jedním z chemicky nejsložitějších nápojů, které pijeme. Když říkáme chemicky složitý, mluvíme o lahodných aromatických sloučeninách, které se promítají do jedinečných chutí na našem jazyku. Možná se ptáte: „A co dobrá láhev vína?“ Ano, dobrá vína jsou naprosto proslulá svou složitou chutí, nicméně množství molekulárních sloučenin, z nichž se skládá jejich buket, jen zřídka dosahuje 250 sloučenin. V porovnání s tím mohou pražená kávová zrna zobrazovat více než 800 aromatických sloučenin. Výsledkem je neuvěřitelně bohatý a vytříbený složitý nápoj.

Laboratoře VTT ve Finsku úspěšně vyprodukovaly kávové buňky v umělém prostředí bioreaktoru prostřednictvím buněčného zemědělství. Inovace může přispět k větší udržitelnosti při pěstování kávy. První šarže vyrobené ve finských laboratořích VTT voní a chutnají stejně jako konvenční káva.

Cena kávy neustále roste. 17. listopadu se v Kolumbii výkupní cena komoditní kávy vyšplhala na své maximum v posledních devíti letech. Ale lidé z branže odhadují, že růst cen zdaleka neskončil.

Honduras je malá středoamerická země, krásná a nepříliš navštěvovaná turisty. Narozdíl od sousední Guatemaly a Salvadoru si ji s kávou tolik lidí nespojuje a to přesto, že ve střední Americe vyprodukuje této suroviny nejvíc. V současnosti je tato země dokonce čtvrtá v celosvětovém žebříčku produkčních zemí (odrůdy arabika). Dokonce drží i jedno kávové prvenství. Honduras produkuje největší množství kávy na osobu na celém světě. A přitom ještě před pár desítkami let tady bylo pěstování kávy téměř zanedbatelné.

Jedním ze zásadních a do značné míry “neviditelných” problémů, kterým kávový průmysl čelí, je nedostatek osiva. Když je potřeba zasadit nový strom, většina farmářů produkuje nové rostliny ze semen získaných na svých plantážích, případně výměnou od sousedů nebo z místních malých školek. Na první pohled to zní pěkně, určitá soběstačnost, kdy si farmáři dokáží získat vlastní osivo, ale částečně jde i o omezení ziskovosti. [1]

Arabika z Kolumbie je známá především pro své výrazné aroma, aciditu, střední až vyšší tělo a čistotu šálku. Často se popisuje jako dobře vyvážená nebo jemná káva. Tento popis však může být zavádějící. Každý pěstitelský region nabízí jiné chuťové profily, každá odrůda nebo zpracování navíc vtiskne kávě úplně jiné tóny.

V roce 2005/2006 dosáhla čínská produkce kávy přibližně 359 000 60kg pytlů, čímž se země v daném čase stala 30. produkční zemí světa. Zhruba o 15 let později, i přesto, že je obtížné získat data o produkci, došlo k obrovskému nárůstu objemu kávy pěstované v Číně. Odhaduje se, že Čína je aktuálně 15. největším producentem zeleného zrna na světě, a jsme také svědky zvýšení kvality kávy a vzniku udržitelných zemědělských postupů v Číně.

Káva bez kofeinu je stále více a více populární, dokonce jí prý ve velkém pijí i mileniálové. Už dávno totiž neplatí, že decaf chutná hrozně, a tak si řada lidí odpoledne dá raději kávu bez kofeinu. Tyto kávy se také zabydlely v nabídkách snad všech pražíren u nás i v zahraničí.

Kousek plantáže v Brně, nebudeme si nic nalhávat, takový výlet do zemí původu nemusí být úplně levnou a časově nenáročnou záležitostí. Však to znáte, když nemůže hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře, tentokrát tomu ale bylo naopak. A tak Brno poctil svojí návštěvou jeden z kolumbijských farmářů Benedicto Puentes a společně s Chicas Industry povykládal o svojí farmě.

Každý, kdo někdy procházel sekci kávy v klasickém supermarketu, byl vystaven jazyku toho, co označujeme jako marketing průmyslové kávy. Pojmy jako organické, pěstované ve stínu, fair trade jsou deskriptory produktů, které by nám měly zajistit lepší pocit z toho, co kupujeme. Ale je to doopravdy tak a co vlastně kupujeme?

Naturálně zpracované kávy jsou typicky sladší a plnější než kávy zpracované promytou metodou a často mají výraznou ovocnost. Intuitivně se zdá, že tuto sladkost, plnost a typickou ovocitou chuť získávají během dlouhého kontaktu s nasládlou, lepkavou dužinou kávového plodu. Ale existují proto důkazy a pokud ne, co je za tímto procesem?

Ruby čokoláda, oslavovaná jako 4. druh čokolády, byla odhalena belgickou společností Callebaut na soukromé akci v Šanghaji 5. září 2017. Naposled byl nový druh čokolády do světa vypuštěn před více jak 80. lety, kdy nás společnost Nestlé seznámila s čokoládou bílou. Je ale Ruby čokoláda doopravdy 4. druhem čokolády, nebo se jedná pouze o marketingový tah? Co to tedy vlastně je a jak se vyrábí?

Promyté, naturální, honey metoda – existují různé způsoby zpracování kávových zrn, z nichž každý má schopnost dodávat zrnům výrazné chuťové vlastnosti. Nezbytné k odstranění dužiny a slizu při přípravě zrn na pražení, právě zpracování je zásadní na cestě kávy ze semene až po konečný nápoj.

POSTUPIM, Německo - Etiopie může v budoucnu produkovat méně výběrové kávy a spíše nevýrázné odrůdy, vyplývá to z nové studie mezinárodního týmu vědců, která se zabývala dopady změny klimatu na největší africkou zemi produkující kávu. Jejich výsledky jsou důležité jak pro miliony drobných farmářů v zemi, kteří vydělávají více peněz na výběrové kávě než na kávě komoditní, tak pro baristy a kávové nadšence po celém světě.

Robusta je na klimatické změny citlivější, než jsme si mysleli

Nová studie z plantáží, na kterých se pěstuje robusta, naznačuje, že teplotní tolerance tohoto druhu kávy je dlouhodobě přeceňována. Ukázalo se dokonce, že její produktivita prudce klesá, jakmile teploty lehce překročí určitou hranici .

Zpracování v místě původu začíná fyzickým sběrem/sklizní plodů kávovníku. Jde o velice náročnou práci především kvůli složitému terénu ve většině produkčních zemích. Ve vysokých nadmořských výškách je terén často strmý a obtížný na projití - velká část sklizně se v těchto podmínkách provádí ručně. Způsob, jakým se sklizeň kávy provádí, často určuje, zda se káva zařadí mezi kávu výběrovou, anebo mezi kávu komoditní. Má se za to, že potenciál kávy je v bodě sklizně nejvyšší, po této fázi je cílem její kvalitu co nejlépe udržet.

Po letech úpadku nacházejí pěstitelé kávy v Mexiku nové možnosti jak uspět a to díky specializovaným zákazníkům.

Keňa je 16. největším producentem kávy, co se objemu týče. Původ této kávy je často spojován s typickým profilem chuti. Šálek keňské kávy má botahé tělo s kyselejšími tóny a celkově výraznou chutí. Mezi nejoblíbenější odrůdy pěstované v této zemi patří 'K7', 'Blue Mountain', 'Batian', 'Ruiru 11' a řady SL, z nichž nejpopulárnější je 'SL-28' a 'SL-34'. I dnes, kdy se více mluví o novějších odrůdách a odrůdách odolným k nemocem, zůstávají odrůdy 'SL-28' a 'SL-34' mezi keňskými producenty oblíbené. Nabízí jim dobrou životnost, vysoký výnos a také skvělou kvalitu.

Stockholm, Švédsko – Rez kávovníku je houbové onemocnění, které představuje velký problém pro pěstitele kávy všude na světě. Studie uskutečněná v Etiopii ukazuje, že jiná houba rostoucí v této lokalitě má schopnost potlačit ohniska nákazy.

Mezi nejznámější druhy kávy patří bezesporu arabika (Coffea arabica) a robusta (Coffea canephora), jejich všudypřítomnost mnohdy dodává pocit, že jiné druhy kávy ani nemohou existovat. Ve skutečnosti je počet známých druhů kávy větší než 100 a díky nedávné studii se opět zvyšuje.