Abychom nahlédli do významu kávy jakožto plodiny i nápoje pro společenský život, musíme se podívat trochu do její historie. Pěstování kávy kvůli obchodu se nejdříve ujalo v Arábii. V 15. století se káva pěstovala v jemenské oblasti Arábie a v 16. století byla známá v Persii, Egyptě, Sýrii a Turecku.
Během této doby byly veřejné kavárny obzvláště populární na Blízkém východě. Lidé v nich mohli poslouchat hudbu, sledovat umělce, hrát šachy a diskutovat o každodenních událostech u šálku kávy. Tyto kavárny se staly tak důležitým centrem pro výměnu informací, že byly často označovány jako „Školy moudrých“ .
V 17. století se káva objevila i v Evropě. Nejprve se prodávala v lékárnách jako medikament. Brzy však došlo i k založení kaváren a ty se rychle staly populárními. První evropská kavárna byla otevřena v Benátkách v roce 1683.
Historicky byly kavárny v Evropě důležitým místem společenského setkávání a tento jejich vliv měl během 17. a 18. století za následek několik kulturních a politických transformací. Kavárny poskytly fórum pro výměnu názorů a podpořily zájem o veřejné mínění napříč celým sociálním spektrem. Kromě toho byly oblíbené u filosofů přírodních věd, starožitníků a historiků jako místa, kde se scházejí podobně smýšlející vědci, čtou si, učí se jeden od druhého a diskutují spolu.
Kavárny byly - a stále jsou - místem, kde se lidé scházejí, aby si povídali, psali, četli, bavili se navzájem nebo trávili zkrátka čas. Některé výzkumy naznačují, že používáme odlehčenou konverzaci k navázání a udržení našich kontaktů ve skupině i k samotnému předávání informací. Díky tomu, že kavárny poskytují prostor pro pravidelnou, ale neplánovanou interakci se členy komunity, mohou hrát roli při vytváření sociálních sítí, a tudíž podporovat společenské a komunitní hodnoty.
Zdroj: Coffee & Health